Diskuze

Kybernetika v systémové integraci

Nasazení ERP systému představuje první krok k tomu, aby firma mohla efektivně reagovat na tržní okolí. Jak se ale systematicky vypořádat se včasným rozpoznáváním změn na trhu nebo odchylek ve výrobě? Jak trvale zvyšovat přesnost a úroveň automatizace při podnikovém plánování? Může firmám nějak pomoci kybernetika se svými regulačními obvody?

Uživatelé nestačí držet krok

Přizpůsobování parametrů v systému ERP je trvalý proces, který může být optimálně podporován vytvořením regulačních obvodů. Tyto regulátory jako softwarové moduly mohou porovnávat definované podnikové cíle se skutečností. Zároveň mohou propočítávat parametry pro vhodné nastavení ERP systému, čímž umožní velice rychle reagují na změny trhu.

Se samotným ERP systémem je sice možné podnikové procesy optimalizovat, finanční přínosy se ale nedostavují automaticky. Uživatelé podnikových informačních systému nejsou schopni průběžně aktualizovat dispoziční parametry u tisíců položek a průběžně je přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Nevhodně nastavené parametry pak vedou ovšem k tomu, že systém počítá nesprávná množství a nevyhovující termíny. Důsledkem pak bývá zbytečně vysoká vázanost kapitálu na skladech, dlouhé dodací lhůty nebo potíže s dodržováním přislíbených termínů. Zlepšení likvidity díky cílenému řízení skladových zásob nelze tedy zabezpečit pouhým nasazením ERP. Proč se tedy nepokusit o využití kybernetického přístupu ke snížení zásob?

Regulační schéma

Klikněte na obrázek pro zvětšení








Regulační obvody v ERP systému

Regulační obvod je systém, ve kterém měřící člen průběžně měří regulovanou veličinu. Porovnávají se skutečné hodnoty s požadovanou hodnotou řídící veličiny a počítá se odchylka. Regulátor vyhodnocuje odchylku a dokáže ovlivnit regulovaný systém tak, aby regulovaná veličina dosáhla a držela požadovanou hodnotu.

Systém ERP spolu s takovým regulátorem vytvářejí hierarchický systém regulačních obvodů (finanční cíle, průběžné doby, skladové zásoby). Tento systém pak zvládne účinně optimalizovat i výrobu s velkým počtem úrovní kusovníkových struktur. V tom se regulační obvody liší od metody simultánního plánování u systémů APS. Dokáží průběžně regulovat definované podnikové cíle jako snižování skladových zásob, zkracování dodacích lhůt a zlepšuje dodací spolehlivost. Návratnosti investic je dosaženo za současného zvýšení výkonnosti podniku.

SRM-PRO firmy Berghof

K hlavním představitelům této oblasti softwarových produktů patří SRM-PRO, jehož autorem je německý inženýr a podnikatel Steffen Berghof. "SRM-PRO pracuje obdobně jako regulátor teploty. Systém ERP se dá v tomto případě přirovnat k topení, ventil odpovídá dispozičním parametrům systému a podnikové cíle si můžeme představit jako požadovanou teplotu. SRM PRO pak průběžně zjišťuje odchylky a vhodně nastavuje parametry informačního systému k zajištění a trvalému udržení definovaných podnikových cílů", vysvětluje Steffen Berghof. K tomu, aby bylo možné přenést tento postup na plánování a řízení výroby, je třeba dekomponovat jednotlivé podnikové procesy až do nejmenšího detailu. Na tomto základě je možné jednotlivé problémy při plánování a řízení výroby rozložit do myšlenkových regulačních obvodů, čímž se jasně definuje regulace a její komponenty.

Pak je možné rozlišit regulaci struktury zásob, jednotlivých skladových položek, průběžných dob ve výrobě a kapacit. Základem těchto definovaných regulačních obvodů není nic jiného, než práce uživatele systému, která se automatizovala. Konkrétně to znamená, že uživatel stanovuje úroveň předzásobení, musí nepřímo pomocí parametrů nastavit potřebné zásoby jednotlivých položek a následně vytváří časové modely, pomocí kterých řídí zakázky. Tímto přístupem vznikly regulační obvody pro dynamickou optimalizaci nastavení systému ERP. Potřebné parametry se průběžně přizpůsobují skutečným podmínkám a tím může informační systém stabilně reagovat na předvídatelné poruchy.

Jak funguje regulace ERP systému?

Klikněte na obrázek pro zvětšení










Regulace v praxi

Rozhodující řídící veličinou je průběžná doba výroby produktu při požadované dodací spolehlivosti. Průběžná doba výroby se zde vztahuje na kompletní produkt, tedy včetně montážních skupin a jednotlivých dílů. Pomocí plně automatizované prognózy na bázi historických dat (spotřeby a vzniklých potřeb) a dat z budoucnosti (zakázky v budoucnosti, zpožděné zakázky) získáváme informace o budoucím vývoji potřeby a spotřeby, takže můžeme připravit systém ERP na případné poruchy. Dále se automaticky vyhodnocují skutečné prostoje a technologicky podmíněné doby uložení na jednotlivých výrobních operací a časové modely systému ERP potřebné pro plánování se přizpůsobují realitě.

V současnosti je nejhlubší integrace regulátoru SRM-PRO z historických důvodů se systémem PSIpenta.com. Pro tento systém je vyvinuta také simulační vrstva ke zjištění reálného termínu dodávky (CTP) a monitor, který upozorňuje na nestabilní stavy regulátoru. SRM-PRO již byl integrován také se systémy Navision a SAP. V principu lze tento produkt použít se všemi běžnými informačními systémy, pokud splňují určité minimální předpoklady na uložení časových modelů ve svých databázích.

Rozumí si SRM-PRO s APS systémy?

SRM-PRO je koncipován pro práci se systémy pracujícími na bázi MRP. Regulací se výrazně zvyšuje využitelnost tradičních ERP systémů zaměřených na plánování a řízení výroby. Při nasazení SRM-PRO se neprovádí změny v algoritmech stávajících systémů, spíše jsou vhodně parametrizovány a jejich chod je urychlován automatizací při hromadném zpracování dat. Systémy pro plánování s omezenými kapacitami tím získávají zcela novou kvalitu, protože zásobník práce, který je zapotřebí zpracovat, lépe odpovídá skutečnosti.

APS systémy nejsou z hlediska využití SRM-PRO chápany jako "pouhé" plánování omezených kapacit. Od APS se očekává optimalizace a také koordinace procesů z více podnikových útvarů případně nad rámec jednoho závodu. Regulátory pak od APS obdrží cíle resp. řídící veličiny. Efektivita využití APS totiž stojí a padá s kvalitou dat pro plánování řízení výroby, proto je jeho integrace s regulátorem ideální variantou.

Jak správně zavádět regulační obvody?

První krok je určení cílů, jako např. konkrétní snížení hodnoty zásob při optimalizaci dodací spolehlivosti. Při implementaci se nejprve definuje optimální bod rozpojení vazby na zakázku u jednotlivých výrobků nebo produktových skupin a určí se vhodné úrovně předzásobení jednotlivých položek v bodě rozpojení. Počet těchto položek je vhodné omezit na minimum. Na tyto položky se pak aplikuje regulační obvod pro optimalizaci zásob. Dále se pokračuje v regulaci průběžných dob. Důležité parametry ovlivňující výslednou průběžnou dobu výroby jsou konfrontovány s kapacitním vytížením a skutečnou propustností pracovišť. Regulátory se pak zapojí na příslušné úrovně předzásobení a koordinují výrobu s ohledem na materiálové a kapacitní zdroje mezi jednotlivými úrovněmi předzásobení.

Analýza přínosů před implementací

Klikněte na obrázek pro zvětšení








Komu se regulace vyplatí?

Kybernetická regulace podnikové logistiky může nejvíce přinést především středně velkým firmám s opakovaným typem výroby, ať už jde o sériovou výrobu nebo o zakázkovou výrobu se širokou škálou variant. Uplatní se také u obchodních firem, zejména v oblastech skladového hospodářství, nákupu, řízení dodavatelských řetězců, prodeje a podnikového plánování.

Ideální uživatelská firma provádí tzv. předvýrobu, montáž probíhá až na základě specifických požadavků zákazníka. Krátké dodací lhůty jsou vykoupeny výrobou komponent na sklad, zvládnutí rozmanitosti jednotlivých položek pro ni představuje velice náročný úkol. Takové firmy dosahují nasazením logistického regulátoru největších přínosů. U nových instalací SRM-PRO se náklady na licence pohybují kolem 30% z ceny modulů pro plánování a řízení výroby. Náklady na kompletní projekt (licence, integrace, implementace) se pohybují mezi 1 - 5 mil. Kč.

Nasazením SRM-PRO se otevírá enormní potenciál přínosů, doba návratnosti investice je velice krátká. Při snížení zásob o cca 20 - 35% se zlepšuje likvidita podniku zhruba v objemu měsíčního obratu. Ve všech doposud realizovaných projektech bylo dosaženo návratnost investice do 6 měsíců. S využitím konkrétních dat je možné ještě před implementací změřit konkrétní potenciál přínosů každého zákazníka a doložit jej až na úroveň jednotlivých vyráběných a nakupovaných položek. Budoucí uživatel SRM-PRO tím podstupuje jen minimální investiční riziko.


Článek byl publikován v květnovém čísle časopisu Ebiz v rámci tématu Systémová integrace.


03.05.2004 - Petr Sodomka, Jiří Rakušan - četlo 21708 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
B.Lacko 21.05.2004 06:50:30
Domnívám se, že se autorům velmi dobře podařilo poukát na dvě významné skutečnosti: 1) Že inspirativní potenciál kybernetiky, jako obecné vědy o řízení, ještě stále není vyčerpán a že principy a zákonitosti, na které poukázal prof.N.Wiener ve své knize Kybernetika v roce 1946, jsou aktuální pro řadu problémů i dnes 2)Že řízení podle odchylek, které je principem efektivní regulace, může významným způsobem stabilizovat proces zlepšování systémů ERP, který se jinak mnoha firemním vedoucím pracovníkům jeví jako chotický a neřiditelný. To je významný podnět pro dnešní svět firemních informačních systémů v globální, stále se měnící situaci, tržního prostředí. Vedoucí pracovníci, kteří velmi často naříkají, že proces realizace automatizovaných informačních systémů je dnes tak složitý a nahodilý, že se nedá řídit, by si měli po přečtení článku také uvědomit, že to je z velké části v důsledku jejich vlastního nesystémového přístupu k informačnímu managementu v jejich firmě. Nezbývá, než si přát, aby jim k tomuto poznání přečtení uvedeného článku napomohlo. B.Lacko
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: