Diskuze

Zakázková produkce v elektrotechnickém průmyslu

Společnost Torola electronic byla založena v roce 1991. Od počátku je orientována na vlastní vývoj, prodej a servis elektronických zařízení. Zabývá se zakázkami pro velké výrobce i vývojem vlastních produktů, jako jsou např. taxametry. Svou produkci realizovala zpočátku kooperací s výrobními firmami, koncem 90. letech si ale pořídila nové technologie a prostory, což jí umožnilo realizovat vlastní výrobu, vyvinout další produkty a uspět s nimi na českém i evropském trhu. V případové studii vás seznámíme s genezí výběru a implementace nového informačního systému, který v současnosti již pomáhá zlepšovat hlavní ekonomické ukazatele firmy.

Postavení společnosti na trhu

Svého vrcholu dosáhla firma v roce 2006, kdy zaměstnávala 198 pracovníků při obratu 250 mil. Kč a expandovala na nové trhy. V období hospodářské krize, kdy nebylo možné se vyhnout propouštění lidí, zejména v dělnických profesích, proběhla postupná konsolidace, během níž firma investovala do vývoje a nákupu nových technologií a také provedla organizační změny. Rozdělila se na dva samostatné subjekty. Jsou jimi společnost Torola electronic, která zajišťuje výhradně výrobní program a společnost Torola design zabývající se vývojem a poskytující veškeré obchodně-technické služby.

Torola electronic, jíž se týká i tato případová studie, sídlí ve Frýdku Místku. Veškerá její podnikatelská aktivita je vedena ve výrobní m závodu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Společnost zaměstnává 120 pracovníků a dosahuje obratu 170 mil. Kč. Volné výrobní kapacity firma nabízí jiným společnostem, přičemž pro některé z nich realizuje zakázkovou výrobu, a to v rozsahu cca 70 % obratu. Zbývajících 30 % tvoří produkce vlastních výrobků, vyvinutých společností Torola design.

Torola electronic udržuje dlouhodobé vztahy s více jak 10 stálými odběrateli zakázkové produkce, proto dokáže obstát i v době, kdy je odbyt ostatních produktů negativně ovlivňován hospodářským cyklem. Tím nejvýznamnějším je společnost ComAp, dodavatel jednotek pro řízení záložních zdrojů v nemocnicích, vojenských objektech apod. Pro ComAp, který patří mezi pět největších světových firem v oboru, zajišťuje Torola electronic kompletní výrobní proces, včetně dodávek materiálu, optimalizace technologie a dalších činností.

Společnost je nositelem certifikátů ISO 9001 a 14000. Vzhledem k požadavkům zahraničních zákazníků musí dodržovat zvláštní technologické předpisy, např. pro proces pájení ve vlně nebo osazování a absolvovat speciální certifikace či audity. Jen společnost ComAp provádí v prostorách výrobního závodu vlastní audit dvakrát do roka.

Sledování provozu vozidel a taxametry

Společnost vyrábí 70 % produkce na export, a to jak v rámci investičních celků externích dodavatelů, tak z hlediska dodávek vlastních výrobků. Do poslední uvedené skupiny patří zejména Truck Data Memory (TDM), neboli systém sledování provozu vozidel využívající datové řízení přes GPRS. Ten může sloužit i jako záznamník provozu strojního zařízení nebo dopravního prostředku. Celý systém TDM je chráněn jako průmyslový vzor. V současnosti představuje klíčový produkt firmy.

Druhým hlavním výrobkem jsou elektronické taxametry, které Torola electronic vyvíjí a prodává již od počátku 90. let. Společnost vlastní osm typových certifikátů na tato měřidla. Nyní je jejich jediným výrobcem na území ČR. Odbyt tohoto sortimentu je ale omezen kupní silou taxislužby a také regionálně. Bariéru pro vstup na nové trhy představuje složitá legislativa v této oblasti. Torola electronic má zkušenosti s legislativou v ČR a na Slovensku, proto se soustřeďuje právě na trhy těchto zemí. Důležitou činností je rovněž zajištění servisu, což se týká více jak 8 500 taxametrů v ČR i SR.

Jak udržet vysokou konkurenceschopnost a získat konkurenční výhodu

Základním předpokladem pro udržení vysoké konkurenceschopnosti je průběžně investovat do moderních výrobních technologií, které pomáhají firmě udržet krok se světovým vývojem v oblasti elektrotechniky a elektroniky. Např. automaty, které ještě před pěti lety byly schopny osadit téměř jakoukoliv desku s plošnými spoji, již dnes lze použít jen na omezené typy komponentů. Hlavním trendem je neustálé zmenšování součástek a vyšší hustota osazení na stále menší ploše, čemuž se firma musí přizpůsobit. Proto také průběžně inovuje svůj strojový park, jehož hodnota se pohybuje v řádu desítek milionů Kč.

Dalším důležitým faktorem jsou všestranně vzdělaní lidé, kteří se mohou vzájemně zastupovat na více pracovních pozicích. To umožňuje firmě být vysoce operativní a např. plnit menší zakázky v řádu dnů. Spojení špičkových technologií a zkušených pracovníků umožňuje zavádět metody řízení, které se pak samy o sobě stávají konkurenční výhodou. Jednou z nejdůležitějších je tzv. traceabilita, neboli systém sledování výroby umožňující vytvářet genealogii produktu, dohledávat jeho konkrétní komponenty a zdroje podílející se na jejich vzniku. V případě výrobních operací v Torola electronic jde především o pracovníky, neboť právě lidé generují nejvíce chyb při výrobním procesu. Konkurenční výhodu pak může představovat i samotný informační systém, zvláště když podporuje svými funkcemi metody řízení, jako je traceabilita. Podívejme se nyní, jak se s jeho výběrem a nasazením společnost vypořádala.

První fáze výběru skončila neúspěchem

Tak jako mnoho jiných podobných společností, i Torola electronic používala nejprve jednoduchý účetní systém na bázi DOS, s nímž bylo možné řídit i některé další agendy včetně výroby. Ten však bych technologicky a funkčně velmi limitovaný, což se projevilo v období expanze, kdy přestal firmě dostačovat a nebylo možné jej dále rozvíjet. Kromě toho sílily požadavky na pokrytí a integraci dalších podnikových procesů, zejména nákupu a technické přípravy výroby, které byly doposud řízeny pomocí excelovských tabulek. Rozhodnutí o pořízení zcela nového ERP systému tak již nestálo nic v cestě.

První pokus o nalezení vhodného informačního systému se uskutečnil v roce 2006. Firma přitom postupovala "typickým" způsobem. Nezvolila nejvhodnější cestu profesionálního transparentního výběru generálního dodavatele celého ERP systému. Vzhledem k obavám, že se nepodaří původní datovou základnu a procesy přenést do nového uceleného systému, a kvůli možnému výpadku provozu nastanou nevratné škody, začalo vedení firmy uvažovat o dílčím systému řízení výroby, který by se napojil na odpovídající ERP aplikaci. Nakonec se ukázalo, že takovýto postup není vhodný a dodavatel, který byl s takovýmto řešením původně vybrán, projekt nerealizoval.

V roce 2007 pak bylo uskutečněno řádné výběrové řízení, tentokrát v rámci dotačního programu ICT v podnicích. V něm zvítězil dodavatel informačního systému SAP Business One. Pokus o nasazení této aplikace však skončil naprostým neúspěchem, proto se vedení firmy rozhodlo celý projekt zrušit a vypsat nové výběrové řízení.

O vítězném řešení rozhodla vstřícnost konzultantů

Po složitých peripetiích, jimž se Torola electronic při svém rozhodování o výběru dodavatele a informačního systému, nedokázala vyhnout, nakonec nejlépe uspěla společnost Karat Software. Tomáš Havlík, jednatel společnosti Torola electronic, k tomu uvádí: "Potěšil nás především vstřícný přístup konzultantů a jejich ochota věnovat nám čas k vysvětlení všech podrobností nabídky i možností samotné aplikace. U té jsme ocenili především intuitivní uživatelské rozhraní a jednoduché ovládání. Vyjádření k použitelnosti aplikace jsme přitom požadovali od všech budoucích klíčových uživatelů v naší firmě, z nichž většina hlasovala právě pro informační systém Karat".

"Zvažovali jsme také, zda dodavatel odpovídá svou velikostí a zkušenostmi naší firmě. Vyhovuje nám, že není ani garážovou firmou jednoho muže, která by se k nám chodila učit, ani velkou IT korporací, pro niž bychom nebyli zákazník s odpovídajícím významem. Karat Software má za sebou také určitou historii a implementační projekty, které prokazují jeho erudici," doplňuje důvody výběru Tomáš Havlík.

Jak jsme si poradili s překážkami implementace

Informační systém Karat byl předán do ostrého provozu po 10 měsících od podpisu smluv. Delší dobu zavádění zapříčinila snaha řešit více problémů najednou. Současně se zaváděním informačního systému se pokoušel realizační tým nasadit také systém traceability, což se nakonec ukázalo jako nereálné. Časový skluz přiměl odpovědné pracovníky k tomu, aby vyměnili vedoucího projektu a realizační tým a projekt rozdělili do více etap. Po té se již začalo rychle postupovat "správným směrem".

Schopnost najít východisko z této složité situace se nakonec všem vyplatila. Projekt úspěšně dokončili zkušení konzultanti společnosti ZAS Group, která patří mezi nejvýznamnější implementační a vývojové partnery Karat Software. V první etapě byl nasazen systém Karat Advance pro 25 současně pracujících uživatelů. Pokryty byly všechny klíčové procesy včetně tzv. "velké výroby". Druhá etapa projektu byla realizována v rámci 2. výzvy dotačního programu ICT v podnicích. Během ní byla zavedena již zmíněná traceabilita do prostředí systému Karat. Počet současně pracujících uživatelů se rozšířil na 30, a celá etapa byla ukončena k 31. 12. 2009.

Obr. 1 – Realizace traceability v informačním systému Karat – Průběh DPS (Deska Plošných Spojů) s UČD (Unikátní Číslo DPS) od nalepení štítku s tímto kódem UČD až po příjem DPS na sklad hotových výrobků
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Doporučení a zkušenosti z implementačního projektu

"Dnes již víme, že podstatou úspěšné implementace je přesně znát její cíle a umět si je v čase správně rozvrhnout. Přitom se samozřejmě nelze obejít bez kvalitně provedené procesní analýzy a stanovení hlavních priorit řešení i dílčích požadavků. Analýza by rovněž měla dát odpověď na otázku, jak správně propojit jednotlivé procesy a optimalizovat hodnototvorný řetězec i navazující agendy jako celek," shrnuje své zkušenosti Tomáš Havlík.

"Kdybych měl nyní řešit nový implementační projekt, raději bych se obrátil na nezávislou poradenskou firmu, která by mi zpracovala nejen procesní analýzu, ale pomohla i s výběrem informačního systému a jeho dodavatele. Lidé ve výrobním podniku by se měli věnovat činnosti, které nejlépe rozumí, a specializované služby přenechat odborníkům. Opačný postup nakonec přinese spíše velké časové ztráty a vyšší náklady," uzavírá svá doporučení k výběru a nasazení systému Tomáš Havlík.

Přínosy jsou zřejmé i v měřitelných ekonomických ukazatelích

Přínosy implementace informačního systému Karat jsou patrné ve všech oblastech podniku. Z hlediska vedení firmy je důležité zlepšení jak měkkých ukazatelů, tak tvrdých metrik. K těm prvně jmenovaným patří především spokojenost uživatelů. "Naši zaměstnanci používají informační systém jako skutečný pracovní nástroj. Dokážou z něj získat potřebné informace a nové údaje pořizují vždy na jednom místě. Všechny podnikové agendy jsou vzájemně provázány a uživatelé pracují nad společnou datovou základnou. Systém tak poskytuje jednotnou verzi pravdy na všech svých výstupech," uvádí Tomáš Havlík.

Nasazení integrovaného ERP systému pomohlo výrazně zlepšit kvalitu práce v nákupu, technologii a dalších podnikových úsecích. Měřitelné efekty implementace pak byly dosaženy ve výrobě, což úzce souvisí se zavedením traceability do informačního systému. Produktivita práce dělníků v provozu vzrostla z původních 70 % na současných 90 %. Vedení společnosti má k dispozici přesně zmapovaný pracovní den v jednotlivých profesích a může podle něj modifikovat příslušné výkonnostní normy i odměňování.

Další přínosy spočívají v přesné a včasné informovanosti zákazníků. "Ze systému jsme nyní schopni okamžitě zjistit, v jakém stavu je realizace konkrétní zakázky a kdy lze předpokládat její dokončení. Rovněž můžeme ověřit stav výroby každé komponenty, a to až na úroveň jednotlivých operací," hodnotí dostupnost údajů o zakázkách Tomáš Havlík.

Další rozvoj systému a plány do budoucna

V současné době probíhá implementace systému Karat také v mateřské společnosti Torola design, která kromě vývoje zajišťuje veškerý obchod a servis. V rámci 3. výzvy dotačního programu ICT v podnicích firma rozšiřuje funkčnost některých již nasazených modulů, zavádí systém pro řízení dokumentů a portálové řešení na bázi produktu Microsoft SharePoint. Webové rozhraní bude určeno především pro zákazníky, kteří již nebudou muset volat do firmy, ale zjistí stav své zakázky a příslušné podrobnosti přímo z portálu napojeného na Karat.

Vedení společnosti do budoucna předpokládá zavedení systému řízení pracovních toků (workflow), nadstavby Manažer a dokončení projektu zaměřeného na rozšíření možností traceability až na provozní úroveň strojního zařízení. Ve firmě se nyní intenzivně pracuje na sběru dat ze strojů, jejich napojení na systém traceability tak, aby bylo možné zjistit, v jakém režimu se nachází konkrétní automat, a neustále upřesňovat rodokmen výrobku.

"V současnosti informační systém funguje a poskytuje přínosy tak, jak jsme si to představovali na začátku celého projektu. Za tu dobu jsme ušli dlouhou cestu, během níž jsme dělali chyby a nabírali cenné zkušenosti. Čas nakonec ukázal, že se nám podařilo zvolit takového partnera, o něhož se můžeme opřít a bez obav pokračovat v dalších investicích do podnikového informačního systému," uzavírá Tomáš Havlík.


04.11.2014 - Petr Sodomka - četlo 26546 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: