Diskuze

Elektronické celní řízení a jeho využití v Celní správě ČR

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se očekává od celních orgánů daleko větší pružnost při povolování zjednodušených postupů a při propuštění zboží do jednotlivých celních režimů. Jde o to, aby bylo zajištěno rychlé provádění celního řízení, minimální kontrolní procedury při předložení zboží celnímu úřadu a zrychlení toku obchodního zboží. Jedním z předpokladů k uskutečnění tohoto cíle je elektronická komunikace.

Podmínky pro využití elektronické komunikace

Elektronická komunikace, která by měla probíhat mezi deklaranty (osoby, které podávají jednotný správní doklad) a celními orgány, předpokládá jednak odpovídající programové vybavení deklarantů, jednak obdobné vybavení samotných útvarů celní správy. Ty by měly být schopny vzájemně komunikovat a zpracovávat předávané informace i za použití tzv. elektronického podpisu.

Právní rámec, který umožňuje výše uvedený způsob komunikace, je ustanoven v následujících předpisech:

  • Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů,
  • Nařízení rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství,
  • Nařízení komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí celní kodex Společenství,
  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Elektronická výměna dat (EDI - Electronic Data Interchange), je vlastně přímá výměna strukturovaných údajů mezi informačními systémy v procesu celního řízení. Tento proces je je založen na registraci požadovaných údajů, a po právní stránce určován zmíněnými právně závaznými předpisy, které umožňují podávat jednotný správní doklad (dále jen JSD) alternativně prostřednictvím zařízení pro zpracování údajů na nosičích informací.

Jak by měla elektronická komunikace probíhat?

Tato výměna v zásadě probíhá dvojím způsobem. První způsob je přenos dat mezi celním úřadem a deklarantem prostřednictvím elektronické pošty, a to na e-mailovou adresu zvoleného celního úřadu, na kterou jsou data přijímána. Tyto data (zásilky) jsou posílány podle protokolu SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) na adresu: ecr@ecr.cs.mfcr.cz. U tohoto způsobu přenosu vyžaduje Celní správa splnění určitých podmínek, které lze ve stručnosti popsat následovně.

Především je nutné rozlišit kódově adresu celního úřadu, na kterou je zpráva zasílána. Tento kód (čtyřmístný) se uvádí do názvu jednotlivých zásilek. Součástí zaslaného souboru je i odpovídající koncovka, která jedinečným způsobem deklaruje typ celního režimu nebo evidence.

Další podmínkou je, aby zpráva resp. elektronicky uvedené údaje byly identické s údaji na později podávaných JSD. Omezení maximální celkové velikosti jedné zásilky nesmí přesáhnout 200 kB a každý soubor připojený k zásilce může obsahovat údaje pouze jednoho svazku JSD. Jedna zásilka může obsahovat více jak jeden připojený soubor. Předpokladem pro zasílání těchto zásilek je rovněž odpovědnost deklaranta ve vztahu k čistotě zasílaných údajů (zprávy nesmí obsahovat programové sekvence typu různých virů, červů apod.). V neposlední řadě je zde nutno připomenout, že tento druh komunikace je jednosměrný ve směru deklarant - celní úřad, což prakticky znamená, že deklarant dostává pouze potvrzení o doručení zásilky.

Určitou nevýhodou výše zmíněného postupu je to, že v rámci tohoto přenosu dat se jedná pouze o podporu celního řízení založeného na papírových dokumentech a nemožnost automatické reakce celního úřadu na došlou zásilku. Bližší údaje týkající se popisu struktury přijímaných dat od deklarantů v elektronické podobě lze nalézt pod tímto odkazem.

Komunikace prostřednictvím VAN operátorů

Druhý způsob přenosu dat pro celní řízení je prostřednictvím VAN operátorů. Tento poskytovatel komunikačních služeb s přidanou hodnotou (VAN = Value Added Network) zajišťuje pro své klienty (deklaranty) bezpečné doručení zpráv, spolupracuje na autentizaci zpráv a podílí se na vytvoření důvěryhodného prostředí při komunikaci všech zúčastněných partnerů. Jde tedy o výrazný rozdíl oproti prvnímu způsobu, zejména z hlediska komfortu a nabízených služeb. Pro tento přenos dat platí následující technicko-závazné podmínky.

Je nutné rozlišit kódově celní úřad(y) a koncovky souborů k jednotlivým režimům. Komunikace je oboustranná a musí být zajišťována 7 dní v týdnu/24 hodin denně. Datové zprávy jsou opatřeny (zabezpečeny) kódem nahrazujícím podpis oprávněné osoby ( tzv. "e-podpis"), jehož používání zaručuje, že zásilka s nezměněným obsahem byla skutečně odeslána od toho, kdo je uveden jako odesílatel. Velikost souboru je totožná, jako v prvním případě přenosu a odpovědnost za případné nežádoucí sekvence je v kompetenci VAN operátora (nikoli žadatele).

K výhodám bezesporu patří průběžné informování o stavu celního řízení. Mezi nevýhody lze zařadit prozatímní využití pouze v režimu společného tranzitu (institut schválených odesílatelů a příjemců) a cenu některých služeb. Další informace, včetně seznamu všech VAN operátorů lze získat na následující adrese.

Podmínky pro realizaci obou způsobů přenosu dat

V obou dvou případech přenosu dat však musí označování připojených souborů k zásilce, formát a obsah připojených souborů odpovídat stanoveným požadavkům publikovaných a udržovaných Celní správou ČR na jejích webových stránkách. Tyto struktury jednotlivých dat pro jednotlivé celní režimy lze libovolně stahovat z těchto stránek, takže každý zájemce má k dispozici aktuální verzi. Níže uvedená tabulka stručně prezentuje koncovky souborů zasílaných k některým celním režimům nebo doprovodným evidencí.

Poř. číslo

Koncovka

Druh celního režimu / evidence

1

B3O

Celní sklad – odpis

2

U3O

Celní sklad – místní řízení

3

DAW

Dovoz (ev. řada 1xxx)

4

DDW

Dovoz – ekonomický režim (ev. řada 5xxx)

5

PEI

Souhrnné celní prohlášení

6

TPP

Tranzitní celní prohlášení přijaté

7

TCP

Tranzitní celní prohlášení vydané

8

VAW

Vývoz (ev. řada 2xxx)

9

ZZD

Zjednodušené celní prohlášení - dovoz

10

ZYV

Zjednodušené celní prohlášení - vývoz

 

Pokud hodlá potencionální zájemce požádat celní úřad o tyto služby, musí splnit celou řadu povinností spojených s podáním písemné žádosti. Výsledkem podané žádosti je povolení (popř. přerušení řízení a doplnění požadovaných dokladů) celního úřadu pro elektronickou komunikaci ke konkrétnímu celnímu režimu nebo evidenci. V případě využití elektronického podpisu musí žadatel bezpodmínečně zajistit následující podklady spojené s tímto způsobem autentizace zasílané zprávy. Především zajištění certifikátu e-podpisu vydaného zmocněnou autoritou (První certifikační autorita a.s., se sídlem Podvinný mlýn 2178/6, 190 00 Praha 9, IČ 26439395) v oblasti certifikačních služeb a certifikátu, kterým žadatel navrhuje šifrovat podávaná prohlášení a další zprávy.

Certifikáty mohou být komerční a kvalifikované. Pro celní řízení se doporučuje komerční certifikát dle Zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších úprav. Samozřejmě, že si žadatel musí zvolit i příslušného VAN operátora pro zajištění přenosu dat. Povolení je zpravidla časově omezeno na dobu jednoho roku. Povolení vydávají oddělení celně právní a vymáhání na jednotlivých celních úřadech a součástí těchto povolení jsou konkrétní struktury dat používaných pro jednotlivé typy celních režimů. Tato povolení obsahují zároveň záložní postupy v případě výpadku elektronické komunikace (havarijní stav).

Možnosti využití

Využití poskytovaných služeb je v rámci celního řízení rozmanité a záleží vždy na žadateli, který způsob si zvolí a co od něj očekává. Zjednodušené postupy a elektronickou komunikaci lze nejvíc prosazovat u režimu volného oběhu, tranzitu, celního skladu a režimu vývoz. Snížení nákladů za přepravní služby, zrychlení dodávky zboží konečnému odběrateli, okamžitá distribuce zásob z celního skladu nebo snížení administrativy a fyzické přítomnosti na celním úřadě - to jsou společné atributy pro využití elektronické celního řízení a ve spojení např. s daňovým řízením (finanční úřady) umožňují podnikatelskému subjektu efektivně řešit své administrativní a finanční záležitosti moderním a zcela transparentním způsobem. V neposlední řadě samotné provázání informačních systémů deklarantů a celní správy umožňuje obstát v tvrdé konkurenci zahraničního obchodu, která používá obdobné postupy a mechanismy při komunikaci se státní správou.

Výhody elektronické komunikace lze spatřovat i na straně Celní správy ČR, kdy předávání elektronických dat výrazným způsobem zrychluje zavedený systém vkládání dat do vlastních evidencí a umožňuje efektivním způsobem řešit personální potřeby celní správy v jiných oblastech výkonu služby.

Elektronické celní řízení a zjednodušené postupy zajišťuje pro své klienty v současné době většina významných spedičních firem, nicméně tyto produkty nejsou určeny jenom pro velké tuzemské společnosti, ale mohou je využívat i ostatní. Např. na Internetu CS je zprovozněna webová aplikace systému NCTS (New Computerised Transit System) pro společný tranzitní režim, která je určena především pro malé a střední podnikatele, respektive pro všechny ty, kteří nepravidelně podávají tranzitní celní prohlášení. První fáze spuštění tohoto klienta od 1. 5. 2004 prozatím neobsahuje elektronický podpis. Samotná registrace by neměla být složitou záležitostí a aplikace po zadání uživatelského jména a e-mailové adresy vygeneruje přístupové heslo (lze měnit), pod kterým se uživatel hlásí do svého nadefinovaného profilu. Při prvním přihlášení je k dispozici i nápověda.

Tato zveřejněná aplikace pro deklarantskou veřejnost je jistě správným krokem pro rozšíření možností přístupu do tohoto systému a využívaní elektronického zpracování dokladu přes webové stránky CS a rozšiřuje i některé stávající možnosti, jako např. dotazování do databáze Celní správy ČR.

Z daňového hlediska je podání JSD při dovozu a vývozu řešeno v Zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a to v ust. § 30, kde se daňovým doklady rozumí celní prohlášení podávána elektronicky podle Zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. Nutno dodat, že plné využití tohoto ustanovení v podmínkách celního řízení a režimů "volný oběh a vývoz" není ještě plně aplikováno a je otázkou času, kdy bude.


O problematice workflow tranzitních deklarací si můžete přečíst tento článek.


09.10.2004 - Oldřich Loucký - četlo 25388 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Jiří Heczko 09.11.2004 16:31:53
Pružnost při povolování ZCP ze strany CÚ je jen malinkým kamínkem v mozaice požadavků které budou v blízke době na celní správu kladeny jakož i na dovozce a vývozce. Tato "pružnost" bude muset být vyvážená odpovídající odpovědností ze strany obchodní veřejnosti. Čekají nás totiž nemalé změny v systému stávajícího celního řízení. Kdo dění sleduje, ví že se připravuje novela (TAXUD/820/2001/REV3-EN) celního kodexu (Council Regulation (EEC) No 2913/92), která bude znamenat revoluci v oblasti celních předpisů. Jedná se o vlnu která se k nám valí ze Světové celní organizace a dotkne se samozřejmě všech celních správ. Stávající systém ZCP je jen slabým odvarem toho co nás čeká. Tyto změny budou klást nemalé nároky na obě strany, jak na celní správu tak na soukromý sektor. A budou samozřejmě přinášet nemálo vývhod. Budou nás nutit k úplné přeměně stávajících postojů. Celý systém bude postaven na vzájemné důvěře mezi celní správou a dovozci/vývozci. Tato důvěra bude muset odrážet efektivní, flexibilní a individuální přístup celní správy ke každému účastniku celního řízení. Na druhé straně bude muset být vyvážena odpovědností a poctivostí na straně privátního sektoru. A nejde o žádné plané fráze. Půjde o jasně definované povinnosti. Nechci se zde nadále rozepisovat, protože se jedná o velmi rozsáhlé téma, ale vážné zájemce mohu odkázat na stránky WCO (www.wcoomd.org). Zde hledejte "WCO Task Force on Security and Facilitation of the International Trade Supply Chain" a "REVISED KYOTO CONVENTION". Opravdu zajímavé čtení. S pozdravem.
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: