Diskuze

Analýza českého APS/SCM trhu (1. část)

Cílem uveřejnění analytické studie zabývající se APS/SCM aplikacemi, kterou vám, čtenářům, právě předkládáme, není pouze komentovat vývoj trhu a možnosti specializovaných informačních systémů. Rádi bychom poukázali na všechny důležité souvislosti, bez nichž, podle našeho názoru, nelze úspěšně APS/SCM aplikace v praxi využít.

K tomu nám poslouží nejen výsledky průzkumů, které jsme v této oblasti prováděli každoročně pro vydavatelství Computer Press, ale také dlouhodobé zkušenosti a poznatky našich partnerů. Členům CVIS závěrem navíc nabídneme kompletní přehledovou tabulku českého APS/SCM trhu, a to včetně informací, které doposud nebyly publikovány.

Od sofistikovaného plánování k SCM koncepci

Informační systém Advanced Planning and Scheduling definujeme jako nástroj pro pokročilé plánování a rozvrhování výroby na úrovni jednoho podnikatelského subjektu. Informační systém Supply Chain Management zabezpečuje plánovací procesu v rámci celého dodavatelského řetězce. Pod pojmem dodavatelský řetězec si můžeme představit všechny činnosti související s tokem a přeměnou suroviny na výsledný výrobek, který se dostane až ke konečnému uživateli. Takový systém řízení umožňuje velkou flexibilitu při reakcích na měnící se požadavky trhu.

Souhrnně bývají tyto informační systémy označovány jako APS/SCM. Pak je ovšem nutné počítat s tím, že se v takového kategorii setkají velmi odlišné softwarové aplikace. Rozdíly mezi nimi jsou patrné zejména z hlediska úrovně funkcionality, využitelnosti v jednotlivých typech výroby a schopnosti plánovat v rámci dodavatelského řetězce.

Základním předpokladem efektivního provozu dodavatelského řetězce (SCM) a realizace přidané hodnoty je fungující podniková logistika. Logistika přitom není totéž co SCM, i když si to mnoho lidí myslí. Stejně tak pojem distribuce nelze zaměňovat ani s SCM ani logistikou. V souladu s definicemi podle významných institucí (Evropská logistická asociace a Council of Logistics Management) představuje logistika pouze součást SCM koncepce. Logistický proces zabezpečuje rozmístění zdrojů v čase, řídí efektivitu materiálových toků, skladování produktů a s nimi spojených služeb tak, aby vedly k uspokojování zákazníků. Distribuce je ještě významově užší pojem než logistika. Týká se totiž jen dodávek směřujícím k zákazníkům, a to včetně skladování, dopravy a řízení zásob.

Naproti tomu SCM koncepce zahrnuje kromě logistického procesu také strategické řízení celého dodavatelského řetězce, včetně výběru dodavatelů, rozmístění výrobních funkcí, outsourcingu kapacit nebo zpracování zákaznických požadavků. Úspěšná realizace SCM koncepce je plně závislá na integraci podnikových zdrojů, proto společně s ERP a CRM koncepcí patří k základním stavebním kamenům informační i celopodnikové strategie firmy.

Tradiční logistika je minulostí

Historické kořeny oboru logistiky sahají do období počátku minulého století. Koncentrace výrobních kapacit, přechod k marketingově orientovaným firmám, potřeba rychlé inovace širokého portfolia výrobků včetně rozšiřování nabídky servisních služeb vedlo k vývoji levnějších a účinnějších metod distribuce výrobků a materiálu. Prvopočátky komplexního SCM řešení přicházejí společně s počítačem integrovanou výrobou (CIM), opravdový rozvoj SCM nastává společně s prosazováním ERP systémů počátkem 90. let. Bylo opuštěno tradiční, úzce výrobkové, zaměření SCM. ERP koncepce totiž nabídla prostředí integrující klíčové podnikové procesy schopné reagovat na jakoukoliv změnu poptávky.

S příchodem internetu a mobilních sítí začala hrát v SCM dominantní roli vícekanálová komunikace. SCM společně se CRM při jejím využití sdílí některé důležité procesy (např. v oblasti kontaktních center nebo automatizace prodejních aktivit). Zatímco u CRM je sladění komunikace prostřednictvím všech kanálů základním strategickým pravidlem, u SCM se přímo uplatňují např. systémy typu EDI (Electronic Data Interchange). Ty nejenže dokáží nahradit a tudíž sladit komunikaci (telefon, fax, poštu) do standardizovaného dokumentu, ale přinášejí i další výhody.

Na počátku bylo materiálové plánování

První systémy podnikového plánování se začaly objevovat v padesátých letech minulého století. Tím systémem byla metoda MRP (Material Resource Planning), která dokázala přesněji stanovit kdy a kolik bude potřeba materiálu. Nebrala však v úvahu dostupnost daného materiálu (nebo kapacit), ani faktory, které mohly výrobu ovlivnit. Později se objevila metoda MRP II (Manufacturing Resource Planning), která se pokusila určit předpokládanou potřebu kapacit. Nezohlednila však skutečnost, že na rozdíl od materiálu jsou kapacity omezeným zdrojem. Plánovací nástroje MRP II obsažené v ERP systémech nejsou ve své podstatě vybaveny na plánování s omezenými kapacitami, které má firma k dispozici na splnění konkrétní zakázky. Proto metoda MRP II příliš očekávání nesplnila. Teprve u APS systémů se podařilo dosáhnout cílů původně stanovených pro MRP II a tyto nedostatky odstranit.

První APS systémy se začaly objevovat na začátku devadesátých let. Jejich potřebu vyvolala postupná změna vztahu mezi dodavatelem a zákazníkem, kdy důležitou podmínkou úspěšnosti firmy se stala schopnost dodavatele plnit požadavky zákazníka k jeho plné spokojenosti. Dodavatelé jsou nuceni nejen vyrábět své výrobky včas, aby dodrželi stanovenou dobu dodávky při omezených kapacitách (při minimální úrovni zásob), a přitom by měli být schopni vyrábět co nejširší sortiment výrobků. Od poloviny devadesátých let se APS systémy začínají objevovat také u nás. V posledních letech se stávají součástí technologií pro SCM.

SCM a celostní přístup

SCM propojuje a zároveň řídí rozsáhlé podnikové sítě. Pouze systémové a integrované pojetí SCM dokáže např. eliminovat rostoucí náročnost logistických operací na obsluhu pracovníky, čímž na druhé straně umožní posílit kapitálové prostředky firmy. Do sítí integrovaných SCM jsou samozřejmě začleňovány také podnikové činnosti všech obchodních partnerů, např. prostřednictvím aplikací CPFR (Collaborative Planning, Forecasting and Replenishment). Od kolaborativních aplikací v rámci SCM firmy nejčastěji očekávají sdílení informací a otevřenost systémů. Přitom nejde jen o údaje týkající se plnění vzájemných požadavků, kapacitních možností partnerů v řetězci či kritických míst v řízení materiálových toků. Jedná se i o vzájemné sdílení informací o nákladech. Společné efektivní řízení celého řetězce včetně nákladové struktury pak mohou partneři ocenit v podobě vyšší ziskovosti (např. díky nástrojům SAS Value Chain Analysis). Při řešení SCM projektu je třeba počítat s datovými sklady jako s klíčovým integračním nástrojem, a to jak na úrovni transakční, tak na úrovni analytické (např. SAS Supply Chain Intelligence).

APS/SCM procesy ve vztahu k jednotlivým úrovním plánování
(AMR Research a CVIS 2004)

(Klikněte na obrázek pro zvětšení)



Stejně jako u ERP, tak i při realizaci SCM koncepce hraje klíčovou roli celostní přístup. Budování SCM napříč všemi podnikatelskými subjekty v řetězci s odlišnými zájmy a cíli, je ale podstatně obtížnější. Lokální a krátkodobé řešení logistických problémů přitom vážně narušuje jeho efektivní fungování a vytváří neočekávaná rizika. Individuální zasahování do distribuce, podpory výroby, nákupu surovin u jednoho z partnerů může vést sice k okamžitému efektu např. při odbavování zakázek, z dlouhodobého hlediska však může negativně ovlivnit celkovou ziskovost, která je generována efektivním fungováním celého řetězce. Řízení těchto rizik a měření stanovených cílů (KPI - Key Performance Indicators) se proto stává neoddělitelnou součástí budování SCM koncepce, a to společně s integrací manažerského informačního systému.

Metody řízení dodavatelského řetězce

  • Efektivní reakce na požadavky zákazníka
  • Řízení zásob dodavatelem
  • Společné plánování, předpovídání a doplňování zásob
  • Systém plynulého zásobování

Efektivní reakce na požadavky zákazníka

Pro efektivní řízení dodavatelského řetězce se uplatňuje několik metod. ECR (Efficient Consumer Response) vytváří podmínky pro vzájemnou spolupráci všech subjektů, které se účastní procesu distribuce. Hlavním cílem je zajištění optimální úrovně zásob v dodavatelské řetězci, která se odhaduje na základě očekávaného vývoje poptávky, a zabezpečuje dodávky od výrobců. Přijímá objednávky z distribuční sítě a stará se o realizaci těchto dodávek. ECR sleduje informace o stavu a pohybu zásob a průběhu procesu vyřizování zákaznických objednávek, které pak poskytuje jednotlivým článkům řetězce.

Mezi základní principy pak patří nejen posílení úlohy spotřebitele (preference principů tahu před principy tlaku), ale také pověření dodavatele zásobováním odběratele s cílem optimalizace jeho nákladů a dokonce přijetí ostatních spolupracujících prvků na trhu za partnery, se kterými je potřeba komunikovat a sdílet určité informace, protože přínosy získané touto spoluprací jsou významné pro všechny strany.

Kvalitní spolupráce na tak vysoké úrovni se ovšem může realizovat jen za předpokladu splnění těchto podmínek:

  • dlouhodobosti a oboustranné výhodnosti
  • spolehlivosti výroby, kvalitě zboží a příznivých cenách
  • spolehlivosti plateb
  • zajištění minimální úrovně zásob při udržení stálosti, hloubky a šířky sortimentu
  • zajištění vhodného balení zboží
  • dostatečného využití informačních systémů a technologií u všech zúčastněných subjektů

Řízení zásob dodavatelem

Další metodou zaměřenou stejným směrem je VMI (Vendor Managed Inventory), při které dodavatel aktivně udržuje požadovanou optimální úroveň zásob. Od distributorů dostává pravidelné informace o aktuálním stavu zásob, o prodejích, včetně očekávaných, a také o připravovaných akcích na podporu prodeje. Dodavatel přebírá zodpovědnost za doplnění zboží a v rámci smluvně daných pravidel navrhuje objednávku a realizuje dodávku. Systém řízení zásob dodavatelem je významným krokem ke zjednodušení a zefektivnění distribučního řetězce. Na straně maloobchodu uspoří zdroje a eliminuje out-of-stock (položky bez zásoby), na straně výrobce zprůhlední tok zboží a umožní lépe plánovat výrobu.

Společné plánování, předpovídání a doplňování zásob

Aktivní udržování optimální úrovně zásob se neobejde bez funkční spolupráce mezi články dodavatelského řetězce, které je zajišťováno prostřednictvím CPFR. Tento systém společného plánování, předpovídaní poptávky a doplňování zásob umožňuje v rámci SCM sdílet marketingové a výrobní informace, na jejichž základě se pomocí speciálních nástrojů ke zpracování dat identifikují odchylky od plánů a dodávek a následně se pak příslušně přizpůsobují.

Klíčovým přínos CPFR spočívá ve vytvoření systému sdílených informací. Na jeho základě pak vznikají přesnější předpovědi a jasně definované operativní postupy. Podstatou tvorby předpovědí jsou statistické metody implementované v informačním systému. Získané výsledky jsou následovně předány všem zúčastněným článkům dodavatelského řetězce nebo podnikovým úsekům, které je porovnají se svými krátkodobými i dlouhodobými plány. Společná předpověď je pak vytvářena podle přesných pravidel CPFR systému. Z ní pak při své činnosti vycházejí všechny články řetězce. Tímto způsobem pak lze efektivně řídit hodnototvorný řetězec a dosahovat vyššího zisku. CPFR pak v konečném důsledku může napomoci také vývoji a využití nových metod pro předpověď poptávky.

CPFR znamená především změnu současného chápání obchodních vztahů. Jeho nasazení předpokládá přizpůsobení podnikových procesů a jejich sladění s cíli celého řetězce.

Systém plynulého zásobování

CRP (Continuous Replenishment Planning) mění tradiční proces zásobování řízený maloobchodem v proces vzájemné spolupráce, kde požadavky na zásobování stanovuje dodavatel podle informací přijatých od maloobchodu. Proces plynulého zásobování tak začíná přijetím zprávy elektronické výměny dat popisující denní stav zásob. Přijatá data jsou vyhodnocena, zařazena do archívu a dále použita jako podklad pro sestavení předpovědi a návrhu objednávky. CRP generuje na základě historie vývoje dodávek týdenní předpověď a stanovuje bezpečnou hladinu zásob. Tato předpověď je vytvářena s ohledem na plánované období, aktuální trendy včetně ochrany vůči mimořádným výkyvům. CRP navrhuje objednávky a určuje doporučená množství na základě porovnání množství dostupného zboží na skladě s očekávaným prodejem. Po uskutečnění základních výpočtů optimalizuje dodávku časovým vyvážením zásob zboží s ohledem na logistiku, přepravní aj. omezení.

Pomohou softwarové aplikace?

Na otázku, jakou konkurenční výhodu nabízí svým zákazníkům, odpovídali odborníci ze společností dodávajících na český trh APS/SCM systémy. Jmenovitě to byli Ondřej Tomas, obchodní konzultant, Oracle Czech, Peter Marák, Solution Architekt, SAP ČR, Tomáš Hanáček, konzultant APS, Gemma Systems, Jiří Rakušan, ředitel, IS Berghof, Daniel Sebera, Senior konzultant ERP a APS, ITeuro, Karel Valchář, obchodní oddělení a marketing, Provis a Aleš Vokatý, I.F.T. Progres.

Ondřej Tomas (Oracle Czech): Konkurenční výhoda našeho řešení je zřejmá z celkové koncepce aplikačních řešení E-Business Suite - jednotný a jediný datový model pro všechny podnikové aplikace Oracle. Tedy reálná existence každé informace v celém systému pouze jednou a to nejen v podnikovém ERP systému (jak ostatně nabízí i většina renomovaných konkurentů), ale také v dalších funkčních celcích, jakými je např. i APS/SCM řešení. Oracle své systémy navzájem neintegruje, protože to není nutné - naše řešení je od začátku vyvíjeno jako jeden funkční celek. O to snadnější bývá nasazení a následné udržování Oracle E-business Suite u zákazníků. Také stavíme na důvěře v naší datovou základnu.

Peter Marák (SAP ČR): V případě mySAP SCM se jedná o řešení, které lze s využitím technologické platformy SAP NetWeaver těsně integrovat s jakýmikoliv SAP i non-SAP aplikacemi. V rámci dodavatelského řetězce není ani problém integrovat naše řešení i se systémy jiných partnerů v řetězci. Navíc mySAP SCM již dnes obsahuje podporu radiofrekvenční identifikace zboží (RFID), která významně zjednodušuje dodavatelské procesy.


Tomáš Hanáček (GEMMA Systems): Našim zákazníkům nabízíme několik řešení APS/SCM, takže výhodou je, že jsme schopni zohlednit různé specifické podmínky a zvolit řešení, které je pro daného zákazníka nejlepší. Další naší výhodou je, že nabízíme i řešení založené na metodě DBR, takže umíme podpořit i TOC orientované klienty.


Jiří Rakušan (IS Berghof): Konkurenční výhodu představuje bezesporu integrace APS/SCM v objektově orientovaném ERP systému PSIpenta.com. Toto "bezešvé" propojení odstraňuje řadu možných komplikací a přináší bez dalších programových úprav možnost efektivněji využívat APS/SCM. Předpokladem pro správnou funkčnost systémů APS/SCM jsou správná data v základním ERP systému. Zde se přídavný modul SRM-PRO, který slouží pro automatizovanou prognózu a trvalou optimalizaci nastavení informačního systému, výborně doplňuje s APS/SCM. SRM-PRO lze používat nejen se systémem PSIpenta.com, ale i s informačními systémy jiných dodavatelů.

Daniel Sebera (ITeuro): Systém SyteLine ERP je zaměřený na řízení výroby, ale především na plánování a rozvrhování výroby, kdy uživatel získává konkurenční výhodu především v získání důvěryhodnosti a přesnosti plnění slíbených termínů zakázek. Významnou odlišností je schopnost nasadit SyteLine na skupinu firem a řídit tak jejich materiálové a kapacitní zdroje současně (prostředí Multi-Site). Za další výhodu považuji fakt, že všechny plánovací nástroje APS jsou integrovány do základního řešení a pracují nad daty ERP systému - odpadá tak potřeba tvorby interface. Podstatnou výhodou je naše partnerství s americkou firmou Mapics, Inc., která je vedoucím světovým dodavatel systémů pro komplexní řízení a plánování v průmyslových podnicích s diskrétní výrobou. Za 30 let působení na světovém trhu má přes 10 000 zákazníků.

Karel Valchář (Provis): Naše řešení nabízí zákazníkům integraci řady pokročilých funkcí plánování do jejich systému řízení firmy, vizualizaci plánování s možností sdílení jednotných a přesných informací prakticky na všech důležitých řídících stupních, včetně zohlednění oborového a konkurenčního specifika řešení.




Aleš Vokatý (IS KARAT): Nabízíme nejenom implementaci těchto systémů, ale i reingeneering procesů a návrhy řešení vedoucí k zajištění potřebných informací a zvládnutí procesů s takovým počtem pracovníků a zdrojů, jaké má zákazník k dispozici.


V další části budeme komentovat situaci na českém trhu. Věnovat se budeme také přínosům a rizikům plynoucím z nasazení APS/SCM systémů a otázce volby vhodné metody řízení.


15.10.2004 - Jaromír Habáň, Petr Sodomka - četlo 22385 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: