Diskuze

Rozvoj e-governmentu brzdí nedostatečná informační a komunikační infrastruktura

Společnost Oracle Corp. oznámila hlavní závěry zprávy agentury Economist Intelligence Unit (EIU) o pokroku nových členských zemí EU v oblasti e-governmentu. Přestože některé členské země, zejména Estonsko, Česká republika a Slovinsko, dosáhly obdivuhodného pokroku v projektech e-governmentu, nedostatečná informační a komunikační infrastruktura a nedostatek kvalifikovaných pracovníků vážně brzdí rozvoj těchto projektů v regionu.

E-government coby součást vize Evropské komise o Evropě jako konkurenceschopné a vyspělé informační společnosti je zásadním požadavkem členství v EU. Zpráva však hovoří o nedostatečné kvalifikovanosti v oblasti IT, nízké penetraci pevných telefonních sítí a internetového připojení v domácnostech a firmách ve střední Evropě jako o hlavní brzdě prosazování služeb e-governmentu v zemích tohoto regionu. Bez přístupu k širokopásmovému internetovému připojení, lepší technologické kvalifikace a důvěryhodné infrastruktury pro zabezpečení elektronické výměny informací mezi státní správou, firmami a občany bude rozvoj e-governmentu ve střední Evropě nadále zaostávat za západními členskými zeměmi. V souvislosti s informační a komunikační infrastrukturou zmiňuje zpráva následující překážky e-governmentu ve střední Evropě:

  • Předpokladem sofistikovaných obousměrných a transakčních služeb e-governmentu jsou širokopásmové sítě. Ovšem pouze v Estonsku a Slovinsku přesáhly tři procenta trhu.
  • Pouze v České republice, Bulharsku a Slovinsku přesahuje penetrace pevných linek 40 procent populace.
  • Dokonce i v Estonsku, které je v tomto regionu z hlediska e-governmentu lídrem, je 46 procent domácností bez pevného telefonu.

Co mohou přinést projekty e-governmentu?

Zpráva však chválí několik členských zemí ve střední Evropě za realizaci jejich vizí a strategií pro e-government navzdory omezené informační a komunikační infrastruktuře. Oceňuje především Estonsko a Českou republiku za rozvoj elektronických trhů a online služeb, které umožňují občanům a firmám komunikovat a uskutečňovat transakce se státem.

Následující statistiky ilustrují jejich pokrok a výhody, které mohou přinést projekty e-governmentu:

  • V České republice byly v roce 2003 prostřednictvím online platformy pro nákup informačních a komunikačních technologií e-tržiště uskutečněny transakce v hodnotě 35 miliónů eur.
  • Téměř čtvrtina všech informačních služeb ve střední Evropě je k dispozici online a téměř 20 procent umožňuje obousměrnou interakci mezi státní správou a občany.
  • V České republice využívá metody online nákupu 32 procent firem, tedy téměř každá třetí firma, což je nejvyšší poměr ve střední Evropě (podle průzkumu eEurope+, červen 2003).
  • Z webového portálu Estonska pro občany a z platformy elektronického nákupu České republiky čerpají zkušenosti ostatní země Evropské unie.

Projekty e-governmentu jsou realizovány v celé střední Evropě v rámci akčního plánu eEurope+ Evropské komise a kvůli harmonizaci s cíli Lisabonské agendy, jež má z Evropy do roku 2010 udělat nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku na světě. E-government je považován za hlavní způsob dosažení větší transparentnosti a účinnosti správy, zpřístupnění služeb online je zároveň hlavním krokem pro vytvoření obousměrných komunikačních kanálů mezi vládami, firmami a občany.

Jens Mortensen, viceprezident společnosti Oracle Evropa, Střední východ a Afrika pro veřejné služby a e-government, uvedl: "Přestože některé vlády ve střední Evropě dosáhly v projektech e-governmentu významného pokroku, investice do technologií a komunikací musí být jednoznačně mnohem větší, aby se v regionu podařilo e-government plně realizovat. Z hlediska technologické infrastruktury mají tyto země před sebou prakticky "prázdné plátno." Využitím internetu jako páteře technologické a komunikační infrastruktury by proto vlády ve střední Evropě mohly předstihnout západní členské země v oblasti e-governmentu a realizace hlavního cíle Lisabonské agendy."

Denis McCauley, ředitel globálního výzkumu technologií ve společnosti Economist Intelligent Unit a redaktor zprávy, dodal: "Závěrem našich zjištění je to, že předpokladem e-governmentu je přístup k internetu a souvisejícím technologiím. Je skutečně velkým úspěchem Estonska, České republiky a Slovinska, že dokázaly využít svou omezenou technologickou infrastrukturu s velkým efektem a implementovat systémy e-governmentu, které jsou velmi dobře srovnatelné se systémy západních členských zemí."

Žebříček středoevropských zemí z hlediska e-governmentu podle zprávy EIU e-government in central Europe: Rethinking Public Administration (e-government ve střední Evropě: Nové pojetí veřejné správy) na stupnici 1 až 10.

Pořadí Stát Hodnocení
1. Estonsko 5,87
2. Česká republika 5,67
3. Slovinsko 5,33
4. Polsko 4,74
5. Maďarsko 4,69
6. Turecko 4,64
7. Litva 4,62
8. Lotyšsko 4,58
9. Slovensko 4,44
10. Rumunsko 3,99
11. Bulharsko 3,71

Kritéria a metodika průzkumu

Zpráva byla zkompilována pomocí modelu hodnocení e-governmentu, který vytvořila agentura Economist Intelligence Unit. Pro každou z hodnocených zemí bylo posuzováno sedm kritérií, jež souhrnně tvoří 25 samostatných kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Kvantitativní data - související především s prosazováním technologií a s ekonomickými statistikami - byla porovnána s kvalitativním hodnocením, jež vytvořili analytici EIU pro jednotlivé země. Tyto výsledky byly založeny na primárním a sekundárním výzkumu, což zahrnovalo posouzení regionálních a státních oficiálních dokumentů zabývajících se politikou a programy e-governmentu, pozorování probíhajících trendů a podrobné rozhovory s programovými manažery a dalšími přímými účastníky rozvoje e-governmentu ve střední Evropě. Každému ze sedmi kritérií byla přiřazena určitá váha na základě jejich relativního významu pro budování a pokrok e-governmentu. Pro každé kritérium byly zkompilovány žebříčky, jejichž spojením vzniklo celkové skóre. Kritéria byla následující: konektivita a technologická infrastruktura (20% váha), podnikatelské a právní prostředí (10%), vzdělání a kvalifikace (10%), vládní politika a vize (15%), e-demokracie (15%), online veřejné služby pro občany (15%) a firmy (15%).

O agentuře Economist Intelligence Unit

Economist Intelligence Unit, informační agentura skupiny The Economist Group, vydavatele časopisu The Economist, je předním světovým poskytovatelem podnikatelských informací o jednotlivých zemích. Má více než 500 000 zákazníků mezi korporacemi, bankami, univerzitami a vládními institucemi. Poskytováním aktuální, spolehlivé a nestranné analýzy tržních trendů a podnikatelských strategií pomáháme firmám podnikat lépe.

Kompletní znění zprávy agentury Economist Intelligence Unit (EIU) e-government in central Europe: Rethinking Public Administration si můžete stáhnout zde.

O společnosti Oracle

Oracle (Nasdaq: ORCL) je největší světový dodavatel podnikového softwaru. Další informace o společnosti Oracle najdete na těchto webových stránkách.


20.10.2004 - Marta Lipovská, Zdena Mallinu - četlo 25153 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: