Diskuze

Workflow tranzitních deklarací pro Celní správu ČR

Hlavním cílem projektu nasazení informačního systému NCTS je zabezpečení nového způsobu podávání a evidence tranzitních deklarací. Pro Celní správu České republiky tak historicky poprvé získávají digitálně zpracovaná data větší důležitost než papírový formulář.

K čemu slouží celní správa?

Celní správa České republiky je soustava celních orgánů, kterou tvoří Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel, osm celních ředitelství (která ale nekopírují krajské uspořádání) a 91 celních úřadů. Celní správa jako orgán státní správy spadá do působnosti Ministerstva financí ČR jako jeho samostatná organizační část. Při plnění svých úkolů spolupracuje mj. s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států.

Státní správu v oblasti celnictví, celní politiky, celních sazeb, celní statistiky a v dalších oblastech stanovených celním nebo zvláštním zákonem zabezpečují celní orgány. Vzhledem k významu tzv. celních příjmů zdůrazňuje celní zákon zvlášť správu daně z přidané hodnoty a spotřebních daní vybíraných v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem (správu spotřební daně z dovážených cigaret i cigaret vyráběných v tuzemsku provádějí celní orgány), poplatků spojených s dovozem a vývozem a silniční daně u zahraničních osob.

Celní správa v rámci své působnosti plní úkoly vyplývající především z celního zákona, např.:

  • Vyměřuje a vybírá clo, daně a poplatky spravované celními orgány;
  • Rozhoduje o přidělení celně schváleného určení;
  • Rozhoduje o prominutí a vrácení cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány, není-li stanoveno jinak;
  • Rozhoduje o povolení použít režim s ekonomickým účinkem;
  • Rozhoduje o určení celní hodnoty;
  • Povoluje odklad platby, posečkání a splátky cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány;
  • Rozhoduje o zřízení celního zástavního práva;
  • Provádí statistický sběr informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení;
  • Vydává osvědčení o původu zboží a ověřuje původ i po vydání osvědčení;
  • Vypočítává a předepisuje penále z prodlení a vymáhá nedoplatky cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány;
  • Provádí řízení o celních přestupcích a další.

Rok Clo DPH Spotřební daň Celkem Státní rozpočet (příjmy)
2000 13,61 209,44 40,16 263,21 592,2
2001 10,01 233,99 42,7 286,7 636,19
2002 9,77 224,09 40,87 274,73 690,39

Vývoj celních a daňových příjmů celní správy v mld. Kč

Společný tranzitní režim

Z důvodu zjednodušení a urychlení průchodu zboží přes hranice přistoupilo několik evropských států k podpisu Úmluvy o společném tranzitním režimu. V současné době je úmluvou vázáno 22 členských zemí, přičemž Česká republika svůj podpis připojila 1. 7. 1996. Principem Úmluvy je, že si jednotlivé členské země vyměňují informace o tranzitních zásilkách. Sleduje se tedy transport od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení. Oba celní úřady se mohou nacházet v různých členských zemích. Vzhledem k tomu, že je výměna informací založena na evidenci a posílání kopií celního prohlášení, přičemž díly 4 a 5 jsou po dobu transportu zásilky v rukou dopravce, dochází v rámci tohoto režimu relativně snadno k podvodům v řádu, které jsou přibližně vyčísleny na 1 mld. EUR ročně. Důsledkem špatného stavu byla rovněž skutečnost, že zúčastněné celní správy přistupovaly ke kontrole společného režimu tranzitu laxně. Informace v papírové podobě pak běžně obíhaly mezi členskými zeměmi i několik měsíců. Řešením situace se měl stát projekt NCTS (New Computerised Transit System), jehož podstatou bylo umožnit zavedení mezinárodního informačního systému, který by zabezpečil první, skutečně plně elektronické celní řízení.

Projekt implementace NCTS

Nasazení systému NCTS má za úkol umožnit nový způsob podávání a evidence tranzitních deklarací. Poprvé zde mají mít na počítači vytvořená data větší důležitost než papírový formulář. Data proto budou muset být elektronicky podepsána, zašifrována a odeslána zabezpečenou cestou - přes operátora.

Projekt byl spuštěn v roce 1995 a v následujícím roce k němu byly přizvány země Visegradské čtyřky. V první fázi byly popsány základní principy včetně funkčního a technického zadání a byl odhadnut rozsah prací. Právě v této fázi se nahromadilo nejvíce chyb. Funkční rozsah projektu byl totiž stanoven příliš ambiciózně, bez ohledu na omezené zdroje. V potaz nebyla brána ani složitost projektu. Ten přitom zahrnuje 22 zemí, a každá země se nachází na jiném stupni computerizace celnictví. V neposlední řadě neměl nikdo potřebné zkušenosti s projektem takového charakteru - jde o daleko nejrozsáhlejší projekt ve světovém měřítku (projekty, které sleduje Světová celní organizace WCO mají maximálně 3 až 5 partnerů). Zároveň se jedná o masivní využití standardu UN/EDIFACT v mezinárodním měřítku (dosud byly úspěšně provozovány pouze vzájemně nekompatibilní národní systémy).

V roce 1998 došlo k zásadnímu přehodnocení a novému rozfázování celého projektu. Podle obměněné strategie byl rozsah projektu redukován na skutečně nezbytné funkce. Vývoj byl rozdělen do dvou etap včetně stnoavení reálných termínů plnění. Cílem však zůstalo, že do konce roku 2003 má být systém NCTS zaveden ve všech zemích Úmluvy společného tranzitního režimu a do poloviny roku 2004 nemá existovat žádný schválený odesílatel nebo schválený příjemce mimo systém NCTS.

Druhá fáze projektu byla označena jako tzv. pilotní a účastnilo se jí mimo Celní správu ČR dalších šest zemí. Testy systému jsme dokončili jako poslední, což mělo za důsledek, že přechod na fázi číslo tři neproběhl dle stanoveného harmonogramu. Závěrečná třetí fáze pak byla ve znamení připojení prvního celního úřadu, které proběhlo v druhé polovině roku 2002.

V současné době jsou do systému NCTS zapojeny všechny členské země EU. Rovněž všechny kandidátské země musí být schopny zapojit se do systému společného režimu tranzitu s použitím technologie NCTS nejpozději ke dni jejich vstupu do EU.

Architektura řešení

V NCTS se rozlišují tři komunikační domény. Je to jednak společná doména, na níž komunikují mezi sebou celní správy zemí Úmluvy, jednak národní doména, v níž pracuje národní aplikace NCTS - ta je buď dodána Komisí (aplikace MCC - Minimum Common Core), nebo vyvinuta národní celní správou. V současné době používá aplikaci MCC zhruba polovina členů Úmluvy, ČR vyvinula vlastní aplikaci. Do třetice je součástí systému tzv. externí komunikační doména, na níž komunikují celní správy se svými ekonomickými operátory (tj. se zákazníky - obchodní veřejností). Pouze společná doména je provozována a spravována centrálním týmem, za národní a externí doménu plně odpovídá každá národní celní správa.

Postupy a z nich vyplývající procesy sice vycházejí z jednoho legislativního rámce, ale mohou mít drobné odchylky. Např. Celní úřad Zlín má své sídlo v centru Zlína a zde je také provozován centrální databázový server a instalována aplikace NCTS. Na celních pobočkách v Loukách, Otrokovicích a Lípě je z hlediska IS a zpracování dat provoz zajišťován on-line terminálovým způsobem s připojením do centra pomocí technologie tenkého klienta.

V současné době využívá systém NCTS všech 91 celních úřadů v České republice.

Nároky na hardware a software jsou specifikovány následovně:

  • Databázový server: IBM xSeries, 2 x Intel Xeon 2,2 GHz, 2,5 GB DDR RAM, RAID level 1 (mirroring) 2x 18 GB HDD + RAID level 53 x 73 GB HDD, Smart - UPS 1500I NET, IBM 40/80 GB Half-High DLTVS Tape Drive; Windows 2000 server + SP3.
  • Stanice pro terminálové připojení: od Intel 486 DX2, 16 MB RAM, Windows 95, 98, NT a W2000.
  • Stanice pro přímý přístup: od Intel Pentium 266 MHz, 32 MB RAM, Windows NT 4.0 Workstation.
  • LAN: twisted pair, mezi servery 16 Mbps, ostatní 100 Mbps.
  • Síť WAN: mezi CÚ, CŘ a centrálou pronajatá VPN.

Výhody přechodu na nový systém

Přechod od podávání písemného celního prohlášení do tranzitního režimu k elektronickému podávání celního prohlášení do tranzitního režimu přináší výhody mj. dopravnímu, spedičnímu a obchodnímu sektoru a současně i celní správě.

  1. Elektronické podání tranzitních celních prohlášení umožní propuštění zboží do společného tranzitního režimu a zahájení tranzitní operace dle konkrétních požadavků zákazníků. Zákazník (pokud má od celního úřadu vydáno rozhodnutí pro použití zjednodušeného postupu schváleného odesílatele) tak může podávat elektronická celní prohlášení do společného tranzitního režimu nepřetržitě po dobu čtyřiadvaceti hodin denně.
  2. Prostřednictvím internetové aplikace bude zajištěn přehledný způsob sledování konkrétně realizované tranzitní operace a provádění konkrétního společného tranzitního režimu. Internetová aplikace obsahuje informace o propuštění do společného tranzitního režimu, o překročení jednotlivých hranic a o ukončení společného tranzitního režimu.

  3. Další výhodou, kterou NCTS přináší, je snížení referenční částky globální záruky společného tranzitu nebo povolení nezajišťovat celní dluh ve společném tranzitu. V případě NCTS je zabezpečen rychlý přenos zprávy o ukončení režimu z celního úřadu určení na celní úřad odeslání. Při současné praxi si zákazník referenční částku musí stanovit na dostatečně dlouhou dobu a to tak, aby pokryla i dlouhé lhůty, v nichž jsou doklady v papírové formě zasílány zpět celnímu úřadu odeslání. Zaslání zprávy v papírové formě celnímu úřadu odeslání trvalo v loňském roce průměrně 38 dnů. V případě zasílání zprávy elektronickou formou v systému NCTS se dostaneme na lhůty v rozmezí 20 hodin až 6 dnů.


01.12.2003 - Miloslav Urbanec, Roman Láčik, Aleš Franěk - četlo 18962 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: