Diskuze

Aktuální trendy vývoje českého ERP trhu (1. část)

V závěru roku 2007 přinášíme našim čtenářům poslední analytickou studii nazvanou Aktuální trendy vývoje českého ERP trhu. Tato studie shrnuje všechny důležité výsledky z výzkumu českého ERP trhu, které CVIS provedl v letech 2006 a 2007. Na celkem 40 stranách textu rozděleného do 27 kapitol a doplněného 20 grafy najdete komplexní hodnocení nabídky českého ERP trhu, včetně odhadu tržních podílů, charakteristiky obchodních modelů, hodnocení nabídky trhu pro průmyslové podniky, malé a středně velké firmy, komplexního přehledu poskytovaných oborových řešení, charakteristiky cenových aspektů, predikce hlavních trendů vývoje a analýzy servisních služeb nabízeným k ERP systémům.

Kolektivní členové a partneři Centra pro výzkum informačních systémů najdou plné znění studie včetně tří podrobných přehledových tabulek s nabídkou ERP systémů a doprovodných služeb na českém trhu ke stažení po přihlášení do vnitřní sekce www.cvis.cz. Získat tuto studii mohou i nečlenové. Pro bližší informace o podmínkách pište na e-mailovou adresu info@cvis.cz.

Východiska pro klasifikaci ERP systémů

Podnikové informační systémy je vhodné klasifikovat podle jejich praktického uplatnění, ve shodě s nabídkou dodavatelů a ve shodě s požadavky na řízení podnikových procesů. Rozhodující pro klasifikaci podnikových informačních systémů je tzv. holisticko-procesní pohled.

Podle holisticko-procesní klasifikace tvoří podnikový informační systém:

  • ERP jádro, zaměřené na řízení interních podnikových procesů,
  • CRM systém obsluhující procesy směřované k zákazníkům,
  • SCM systém řídící dodavatelský řetězec, jehož integrální součástí můžee být APS systém sloužící k pokročilému plánování a rozvrhování výroby,
  • MIS – manažerský informační systém, který sbírá data z ERP, CRM a APS/SCM systému (a samozřejmě také z externích zdrojů) a na jejich základě poskytuje informace pro rozhodovací proces podnikového managementu.

Systémová integrace pak poskytuje prostředky k vytvoření a permanentní údržbě podnikového informačního systému, a to jak na technologické, tak i řídící, projektové a strategické úrovni.

Holisticko-procesní pohled na podnikové informační systémy
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Tento poněkud zjednodušený pohled na podnikový informační systém odráží situaci na trhu se standardními softwarovými aplikacemi – aplikačními řešeními, na jejichž základě se nejčastěji buduje skutečný informační systém moderní organizace, jejímž cílem je obstát v síťové struktuře vysoce konkurenční globální ekonomiky.

Jak správně rozumět ERP systémům

Informační systém kategorie ERP definujeme jako účinný nástroj, který je schopen pokrýt plánování a řízení hlavních interních podnikových procesů (zdrojů a jejich transformace na výstupy), a to na všech úrovních, od operativní až po strategickou. Interním procesem myslíme takový proces, nad nímž má management plnou kontrolu, je tedy jeho vlastníkem. K těmto klíčovým interním procesům patří: výroba, (vnitřní - nákupní, výrobní, prodejní) logistika, personalistika a ekonomika.

Mezi nejdůležitější vlastnosti ERP systému patří:

  • Automatizace a integrace hlavních podnikových procesů;
  • Sdílení dat, postupů a jejich standardizace přes celý podnik;
  • Vytváření a zpřístupňování informací v reálném čase;
  • Schopnost zpracovávat historická data;
  • Celostní přístup k prosazování ERP koncepce (procesně orientované strategie - viz dále).

K hlavním požadavkům kladeným na ERP systémy patří:

  • Realizace měřitelných přínosů v oblasti snižování celé struktury nákladů vznikající neefektivním řízením firmy;
  • Realizace neměřitelných přínosů v oblasti řízení podnikových procesů a dostupnosti informací v reálném čase.

Ne všechny informační systémy nabízené na českém trhu splňují uvedené vlastnosti, jejich dodavatelé je však z marketingových důvodů označují jako ERP. Z hlediska praktického použití je však třeba rozlišovat, který systém do kategorie ERP patří a který nepatří.

Integrace vs. specializace

ERP systémy dále dělíme podle schopnosti pokrýt a integrovat všechny čtyři zmíněné interní procesy. Ty systémy, které to dokáží, pak označujeme jako All-in-One. Do této kategorie spadají také některá univerzální ERP řešení (nejčastěji zahraniční produkce), která ale nepokrývají jeden z klíčových procesů – personalistiku. Při implementačních projektech bývá tento proces zabezpečen subdodávkou jiného, specializovaného dodavatele (Elanor, Nugget, Kvasar apod.). Vzhledem k poměrně jednoduchému začlenění této funkcionality do ERP řešení není organizace postavena před problém řešit další složitý integrační projekt. Dodavatel All-in-One systému obvykle sám garantuje celé dílo včetně této subdodávky a její integrace. Volba All-in-One ERP systému by pak pro podnik měla znamenat realizaci pouze jednoho implementačního projektu.

Do kategorie ERP řadíme také ty informační systémy, které nemusejí nutně pokrýt a integrovat všechny čtyři interní procesy. Zákazníkovi ale umí poskytnout buď detailní špičkovou funkcionalitu nebo jsou orientované výhradně na určité obory podnikání. Tyto tzv. Best-of-Breed systémy (nejlepší z chovu, jedinci se špičkovými vlastnostmi) pak v praxi bývají nasazovány buď samostatně (zejména oborové Best-of-Breed), nebo tvoří součást podnikové ERP koncepce (procesně orientované Best-of-Breed) společně s jinými informačními systémy.

Klasifikace ERP systémů podle oborového a funkčního zaměření
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Lite ERP systémy představují specifickou nabídku určenou pro trh malých a středně velkých firem (SME - Small and Medium-sized Enterprises), vyznačující se nižší cenou a nejrůznějšími omezeními. Specifickou kategorii tvoří ERP systémy lídrů trhu - mySAP Business Suite či Oracle E-Business Suite. Tato řešení jsou charakteristická širokým a zároveň detailním pokrytím podnikových procesů, komplexní nabídkou oborových řešení i špičkovými Best Practices napříč všemi odvětvími. Formálně je ale řadíme mezi All-in-One systémy, neboť prioritním požadavkem na ERP je integrace podnikových procesů.

ERP systémy a pokrytí externích procesů

Podniková praxe si postupem času vyžádala těsnější propojení interních procesů s externími procesy, u nichž není přesně definovaný vlastník a jejichž efektivní řízení nemá management podniku plně pod kontrolou (oblast řízení vztahů se zákazníky a řízení dodavatelského řetězce). Postupem času rostly také požadavky na zakomponování podpory manažerského rozhodování do jádra ERP systému (viz naše letošní studie Aktuální trendy vývoje českého trhu Business Intelligence), a to od reportingu manažerských informací, přes vytváření vlastních analýz, až po aplikaci nástrojů Corporate Performance Management.

ERP systémy se proto rozvinuly do podoby, která se označuje jako ERP II nebo Extended ERP (rozšířené ERP). Dělení jednotlivých řešení z tohoto hlediska by však nebylo příliš šťastné. Moderní ERP systémy dnes dokáží pokrýt velmi pestrou škálu podnikových procesů. Málokterá organizace však dokáže zužitkovat jejich komplexní funkcionalitu. Místo řešení rozsáhlých ERP projektů podniky využívají spíše vylepšování stávající architektury napojováním dalších potřebných funkcí. Proto je také důležitější vlastností ERP systému jeho otevřenost a přizpůsobitelnost požadované integraci s dalšími aplikacemi.

ERP koncepce a podpora růstu výkonnosti podniku

Moderní organizace by měly do oblasti řízení klíčových podnikových procesů směřovat úkoly vyplývající z celopodnikové strategie a stanovených cílů. Proto jsme také definovali procesně orientované strategické koncepce (viz kniha Informační systémy v podnikové praxi), které na základě úzkého propojení informačního systému a podnikových procesů umožňují plnit strategické cíle podniku.

Procesně orientovanou strategii využívající možností ERP systému a ovlivňující řízení interních podnikových procesů jsme nazvali ERP koncepcí. Její praktická realizace by pak logicky měla vést k:

  • Zlepšení toku informací směrem k podnikovým procesům a zefektivnění fungování podniku jako celku.
  • Zlepšení toku informací směrem k jednotlivým řídícím úrovním podniku, zlepšení podpory rozhodování a optimalizace podnikových procesů na základě zpětné vazby.
  • Zefektivnění řízení ERP systému po celou dobu jeho životního cyklu.

ERP koncepce tedy napomůže odpovědět na otázky, jak a s kým provést implementační projekt, jak a v čem školit uživatele systému, jaké pracovní návyky je nutné změnit, kdy inovovat aplikační software atd. K tomu je ovšem nutné, aby lidé odpovědní za ERP koncepci znali potřebné procesy a fungování podniku jako celku, uměli klást požadavky na ERP systém a zpětně vyhodnocovat, zda jsou tyto požadavky plněny. Pak můžeme hovořit o tom, že ERP systém splnil základní předpoklad k tomu, aby podporoval zvyšování výkonnosti a hodnoty firmy.

První implementační projekt a vznik nových softwarových korporací

Zrod ERP systémů využívajících počítačových technologií se datuje od počátku 60. let. Období "Resource Planning" systémů zahájily požadavky výrobců na automatizované plánování spotřeby materiálu (MRP – Materials Requirements Planning). První takový automatizovaný systém se zrodil ze spolupráce Case Corporation a IBM. Společnost Case má téměř stošedesátiletou tradici, patří k významným světovým výrobcům zemědělských a stavebních strojů V roce 1960 tým IBM pod vedením J. Orlickeho, implementoval první MRP systém právě v této společnosti. Aplikace MRP tehdy zahrnovala metody plánování a rozvrhování materiálu pro výrobu komplexního produktového portfolia Case Corporation.

Od této chvíle započaly implementace stále rozsáhlejších MRP systémů, jejichž provoz a správa vyžadovaly zřízení servisních týmů a zabezpečení dostatečně výkonným hardwarem. V 70. letech se proto v průmyslu masivněji rozvíjejí výpočetní střediska vybavená sálovými počítači.

Počátkem 70. let také začínají vznikat první softwarové korporace – SAP v roce 1972, Lawson Software v roce 1975 – které si kladou za cíl nabízet na trhu standardní podnikové aplikace, schopné integrovat klíčové podnikové procesy. Od roku 1976 začíná být k MRP systémům doplňována funkcionalita pokrývající řízení výroby. Na trh vstupují společnosti JD Edwards, Oracle (1977) a Baan (1978). V roce 1979 přichází Lawrence Ellison, zakladatel Oracle, na trh s první komerční relační databázovou platformou. Koncem 70. let se pak díky požadavkům průmyslových podniků rozrůstá původní MRP koncept na plánování všech výrobních zdrojů (MRP II – Manufacturing Resource Planning).

V letech 1981 až 1985 činí významný pokrok ve svých aktivitách Jan Baan. Jeho společnost představuje první softwarovou aplikaci, zaměřuje se na využití platformy Unix, a soustřeďuje se na vývoj špičkové funkcionality pro řízení výroby.

První generace integrovaných řešení

Ve stejném období doplňuje "tlačný plánovací systém" MRP II v podnikových informačních systémech "tažná" řídící metoda orientovaná na včasné dodávky zboží podle požadavků zákazníka (JIT – Just-in-Time), vycházející z již desítky let známé filozofie uplatňované v japonských firmách.

Integrace finančních, účetních a majetkových systémů s podporou výroby prostřednictvím koncepcí MRP II a JIT významně posílila význam IT aplikací pro plánování a řízení podniku. V 80. letech tak vzniká první generace ERP systémů, která dokáže zohlednit materiálové požadavky, termíny a kapacity včetně finančních a dalších zdrojů.

Ve stejném období se také objevil koncept počítačem integrované výroby (CIM – Computer Integrated Manufacturing). Výrobně orientovaný směr reprezentovaný konceptem CIM (CAD/CAM, CAP a další platformy) vycházel z myšlenky jednotné podnikové databáze pro podporu výroby s cílem zajištění flexibility produkce, zkrácení času na realizaci, snížení nákladů na pořízení, zpracování a údržbu používaných dat.

Nastupuje architektura klient/server

Koncem 80. let vstupuje na trh další z významných softwarových korporací, PeopleSoft (1987). Zaměřuje se na vývoj softwarové podpory pro řízení lidských zdrojů. Průlom v oblasti plánování a řízení výroby a chápání smyslu integrace a komunikace byl tedy po krátké době dovršen postupným zakomponováním procesů řízení lidských a kapitálových zdrojů. Vývoj integrovaných softwarových řešení doprovází také technologický pokrok v oblasti infrastruktury. Začíná se prosazovat model klient/server, který podporuje myšlenku zpracování dat v místě jejich uložení (serveru). Tím se prakticky uzavřela druhá fáze vývoje podnikových informačních systémů, ze které vycházejí současná moderní ERP řešení.

V průběhu 90. let se podniky stále více orientovaly na pořizování standardních softwarových produktů, které by integrovaly oblast plánování a řízení celého logistického toku zakázky. Na rostoucí poptávku a minimální pokrytí světového trhu standardními aplikacemi zareagovali nejlépe zejména tradiční dodavatelé podnikových systémů. Například Baan již od roku 1990 prosazoval nepřímý obchodní model partnerské sítě a díky němu ještě téhož roku pronikl do 35 zemí světa. V roce 1995 již byla jeho řešení nasazena u 1 800 podnikových zákazníků a počet zaměstnanců u Baan Corporation překročil tisícovku.

SAP se stává špičkou trhu

Rok 1995 byl důležitým milníkem také pro další světové softwarové korporace. Oracle představil sadu integrovaného podnikového softwaru – Oracle Applications 10, tedy prapůvodní základ dnešního moderního řešení Oracle E-Business Suite. JD Edwards uvedl na trh své ERP řešení JD Edwards OneWorld. Na konci 90. let již JD Edwards využívalo 4 700 zákazníků ve více jak 100 zemích světa. PeopleSoft se mezitím vypracoval na absolutní špičku v oblasti řízení lidských zdrojů a v roce 1999 překročil jeho podíl na tomto trhu 50 %.

V roce 1992, tedy 20 let od svého založení, představil SAP své dodnes masivně používané řešení SAP R/3. Od té doby se společnost SAP vypracovala na lídra světového ERP trhu. V roce 2005 jsou produkty SAP nasazeny u více jak 32 000 zákazníků ve 120 zemí světa.

Počátkem 90. let se začal prosazovat samotný termín Enterprise Resource Planning a to především v souvislosti s rozšiřováním funkcionality na řízení lidských zdrojů a financí a pokrýváním specifických oblastí průmyslových podniků, jako je řízení projektů a výroba investičních celků.


Ve druhé, závěrečné části studie nabízíme odpověď na otázku, jak se diverzifikovala nabídka ERP systémů a jaké jsou hlavní očekávané trendy v této oblasti. Dále vás seznámíme s některými výsledky výzkumu českého ERP trhu a nabídneme přehled obsahu celé studie.


25.12.2007 - Petr Sodomka - četlo 22935 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: