Druhý díl seriálu Informační systémy pro české podniky věnujeme představení speciálního informačního systému AROP, jehož doménou je dynamické plánování a řízení výroby. Zaměříme se především na popis unikátního řídícího konceptu Modelování, Simulace, Optimalizace, který je pro tento systém typický. Na několika příkladech si vysvětlíme hlavní principy plánování výroby včetně problematiky sledovatelnosti produktů, řízení jakosti a kooperací.
Podkapitoly seriálu
Technická příprava výroby
TPV se z procesního hlediska nachází na začátku výroby. V informačním systému AROP je přizpůsobena a podřízená metodě dynamického plánování. Zahrnuje konstrukční a technologickou dokumentaci. Pro obě z nich platí, že výrobek může být zdokumentován v tzv. časových řadách. Jedná se o záznam vývoje výrobku se všemi provedeními a jeho termíny platnosti, resp. inovovanými návrhy.
Tato dokumentace má dva základní významy, které souvisí s tzv. časovým náběhem změn do výroby. Změna provedení a zásah do konstrukční dokumentace představuje událost, kterou systém promítne až do plánu, neboli přeplánuje výrobu podle nové dokumentace. To je případ, kdy je třeba změnu provést, protože je jasné, že se rozpracovaná zakázka technologicky nebo konstrukčně mění.
Běžnější je vytváření nového provedení s platností od nových zakázek. Dochází tedy k situaci, že v jednom časovém okamžiku je v souběhu stejný výrobek ve dvou různých zakázkách a různého provedení. Systém si s tím musí umět poradit. Pokud platí nové provedení od zítřka, znamená to, že všechno, co bylo doposud naplánováno, se vyrábí dál podle starého provedení, a každý příkaz, který vznikne od zítřka, se bude realizovat podle nového provedení.
Alternativní technologie
Příklad: Jeden výrobek může mít na jedno konkrétní časové provedení až 10 různých variant způsobů výroby. V záhlaví výrobního postupu se zadá plánované množství, podle kterého se automaticky zvolí postup práce. Když se má v zakázce vyrobit např. do 50 ks konkrétního typu výrobku, tak se zvolí ruční postup. Od 50 do 1 000 ks výrobku se naplánuje poloautomatická a pro produkci 1 000 ks a více automatická výroba.
Pracovníci mohou mít také vedle základního postupu zobrazeny jiné možnosti výroby. Ty lze použít pro tzv. modifikované postupy, s neomezeným množstvím. Pro jeden a ten samý výrobek v různých výrobních příkazech je možné stanovit pokaždé jinou technologii a napevno ji určit pro daný výrobní příkaz.
Zmíněné postupy souvisí s optimalizací, zejména s využitím profesí a strojů, které jsou volné. Základní postup je definován na určitou profesi (strojní nebo ruční). Pokud se však sejdou např. tři zakázky na danou profesi, mohlo by být pracovně přetížená. Systém proto umožňuje zakázky přeřadit na jinou profesi, čímž se lépe využije disponibilita výrobního systému.
Modifikované postupy nemusí být jen technologie na výrobní příkaz, které se nakopírují jako alternativa. Pro konkrétní zakázku lze vytvořit zcela speciální technologický postup.
Variantní kusovníky
AROP vychází vstříc podnikům, které mají výrobky různých provedení, lišící se v různých drobnostech (např. povrchová úprava), prostřednictvím tzv. variantního kusovníku.
Příklad: Uvažujme typ výrobku označený jako X, který má svůj rozpad a přitom jednotlivé pozice na kterémkoliv výrobním stupni mohou být variantní. Pozice, např. A a B, je jedna a tatáž a buď do ní vstupuje komponenta (materiál) A nebo B. Každá variantní pozice přitom nese svou tzv. masku variantního klíče. Když se zadává do plánu konkrétní varianta, tak se k typu výrobku X přiřazuje variantní klíč, kde je uvedeno, že je třeba vyrobit typ X – variantní klíč B, D, F. Systém pak automaticky ve všech procesech vybere B, D, F. Příprava variantního kusovníku je samozřejmě poněkud pracnější. Pokud se ale dobře nastaví, vytvoří se funkční katalog výrobku X, kde např. A nebo B určuje barevné provedení, C nebo D provedení stylu, třetí pozice E a F zase povrchovou úpravu atd. Plánovač po potvrzení objednávky zákazníkem pouze zadá příslušnou kombinaci písmen a automaticky má zajištěnou správnou variantu až do nákupu.
Technologická dokumentace obsahuje také časové platnosti, a u každé operace masku variantního klíče neboli druh technologie. Každá operace má vazbu na profesi a na tabulku mzdových tarifů. Tarify jsou mimo technologické postupy a pokud se změní Kč na hodiny, pak dojde k automatické změně ve všech postupech, kde se daná třída práce nachází. Není tedy třeba zasahovat do postupů, změny se provádí v tabulce jednotlivých sazeb, vztažených k mzdovým tarifům.
Kusovník jako obecně orientovaný graf
Kusovník se obvykle zobrazuje jako strom. Ve skutečnosti se nejedná o strom, nýbrž o obecný orientovaný graf. U každé pozice systém dokáže určit návaznost technologické operace a tedy říci, že daný díl, komponenta, materiál vstupuje do operace určitého čísla. Pak se vychystává materiál na středisko té operace, která se nachází v požadovaném pořadí.
Příklad: Uvažujme dle předchozího příkladu, že z výrobku X je definována vazba přímo na komponentu E, která je zároveň komponentou nižší podsestavy. Systém musí umět rozeznat, kde všude se nachází komponenta E, a ze stromu jsou to pak dvě pozice – dva listy stromu. V obecném grafu je E jen jedno, pouze jsou na něj vyznačeny vazby, které mohou být použité ještě jinde. Říká se tomu dědičnost. Kusovníkový procesor pak musí být v rámci adresného rozpisu schopen sesypat ze všech úrovní díl na nejnižší úroveň a pak vše automaticky zhromadnit.
Některé informační systémy, které na kusovník skutečně nahlížejí jako na strom, pak neumějí zhromadňovat.
Kooperované operace, technologie a díly
K modifikovaným postupům je možné doplňovat textové návody a definovat operace jako vlastní nebo jako kooperované (koupené). Pokud je první operace vlastní a druhá kooperovaná, pak systém v okamžiku nahlášení vyrobeného množství na výrobním úkolu automaticky inicializuje následníka a objedná kooperovanou operaci. Jakmile je nahlášena dodávka z kooperace, a proběhne následná operace, může se pokračovat ve výrobě. Celý kooperovaný postup nebo jedna kooperovaná operace může být také v podobě speciální technologie.
Kooperace mohou představovat rovněž tzv. kooperované díly. V rámci kusovníku je konkrétní díl definovaný jako kooperovaný a má své označení. Existuje pak ustanovení, že takový kooperovaný díl může mít rozpad jenom do materiálu a nemůže mít tedy pod sebou další vlastní vyráběné díly. V takovém případě se díly objednávají podobně jako materiál, bere se ovšem v úvahu nutnost jejich dodávky "právě včas".
Ve chvíli, kdy je zajištěný materiál, může se objednat kooperace. Objednavatel kooperace zajišťuje materiál pro kooperanta, v rámci svého systému plánování nákupu. Objedná materiál, má ho na skladě, a když objedná kooperaci, tak zároveň vyskladní a vychystá potřebné množství materiálu pro danou kooperaci. Pokud materiál nemá, tak se kooperace objedná bez materiálu a materiál si zajišťuje dodavatel. Technickou dokumentaci přitom může mít objednatel vytvořenou vlastní a dodávat ji dle potřeby kooperantům.
Podkapitoly seriálu
23.08.2007 - Hana Klčová - četlo 141993 čtenářů.
