Prvním hlavním integračním tématem je koordinace dat. Data v podnicích vznikají "transakčně" na různých místech v určitých "balíčcích", které nelze rozdělit. Organizace nezřídka provozuje několik systémů, pokrývajících odděleně např. řízení personalistiky a mzdovou agendu, účetnictví, řízení vztahů se zákazníky apod. Všechny tyto systémy ale potřebují například "znát a vidět zaměstnance". V mnoha případech jsou údaje o zaměstnanci zadávány ve všech těchto systémech. Výsledkem je plýtvání časem lidí a zvýšené riziko vzniku chyb.

Odpovědí na iniciativu koordinace dat je propojení jednotlivých aplikací určitou vazbou (adaptéry), která umožní vzájemnou komunikaci mezi aplikacemi. Lze rovněž vytvořit systém, který by v reálném čase extrahoval, transformoval a nahrával data do datového skladu.

Integrační platforma se při koordinaci dat neobejde bez subsystému, který na základě pravidel (business rules) umí pracovat se zprávami. Ten by měl umět zprávy rozesílat podle jejich obsahu a podle adresáta. V případě, že nelze zprávu adresátovi doručit, měl by tento subsystém zvládnout její uložení a vyčkat případně na další instrukce. Existují-li dvě aplikace, které nejsou pevně spojené a komunikují mezi sebou na bázi zasílání správ, pak je potřeba pracovat s faktem existence těchto "komunikačních transakcí". Vzhledem k tomu, že může dojít k nežádoucím, resp. "nepovedeným transakcím", musí být zaveden tzv. kompenzační mechanismus. Pošleme-li např. špatně vystavenou fakturu, nelze ji zpětně zrušit nebo odvolat. Je třeba tuto chybu kompenzovat vyvoláním storna faktury.

Jednotná univerzální podniková integrační platforma
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Celostní pohled na podniková data

Na jednoduché příkladu nyní doložme důležitost a smysluplnost využití integrační platformy. Při interakci se zákazníkem by měl obchodník disponovat širokou škálou informací. Ty by měly odrážet nejenom povědomí o segmentu trhu, z něhož zákazník pochází (např. úroveň koupěschopnosti, podle níž bude moci obchodník využít techniky cross-selling a up-selling), ale také doposud provedené transakce s tímto konkrétním zákazníkem. Obchodník by si měl tudíž dokázat odpovědět například na tyto otázky:

• Jaké obchody jsme doposud tímto zákazníkem uskutečnili?
• Které z těchto obchodních transakcí proběhly během posledního měsíce?
• Platí tento zákazník včas všechny faktury?
• Jaký byl objem největší objednávky tohoto zákazníka za poslední tři měsíce?
• Uplatňoval tento zákazník během posledního roku nějakou reklamaci?
• Jaká je odezva tohoto zákazníka na kvalitu námi poskytovaných služeb?

Obchodník ovšem nemá obvykle možnost takovéto informace získat přímo, neboť nedisponuje přístupem k ekonomické a účetní agendě podniku, což je samozřejmě z principu správné. I pokud by takovýto přístup měl, musel by se naučit netriviální způsob vydávání dotazů pro získávání těchto informací. Účetní a ekonomické systémy jsou většinou nastaveny pro snadné zadávání údajů, nikoliv pro jejich vyhledávání a analytické zpracovávání. Je tedy nutné zajistit holistický (celostní) pohled na podniková data, což lze označit za další důležité integrační téma. Na tomto základě pak díky integrační platformě vznikají nové (kompozitní) aplikace přidávající novou funkcionalitu uživatelům, kteří potřebují zpracovávat informace z širšího spektra podnikových zdrojů.

Procesní orientace a Business Intelligence

Dalším integračním tématem je bezesporu procesní orientace, resp. procesní pohled. Integrační platforma umožní modelovat podnikové procesy, nastavovat pravidla a workflow. Běžní uživatelů budou obsluhovat procesy, které jim jsou dobře známé a projdou z jejich pohledu buď žádnou nebo jen minimální změnou. Řada činností se přitom zautomatizuje a bude probíhat bez zásahu uživatelů.

Integrační platforma umožní vytvořit nové procesy, např. pro již zmíněné obchodníky. Ti budou moci např. vyhledávat komplexní informace o zákaznících. Ve stávajících neintegrovaných aplikacích je třeba mít indexování dat jak uvnitř každé z nich, tak také mimo ně. Informace o zákaznících se totiž nacházejí ve více různých aplikacích, které nejsou vzájemnými podmnožinami, a tudíž se v některých částech nestýkají. Při vyhledávání konkrétního klienta se obchodník za stávajícího stavu nemůže obrátit na žádnou z dílčích aplikací a musí udržovat dislokovaný index, v němž jsou uvedeni všichni zákazníci s unikátními identifikátory do všech dílčích aplikací. K tomu ovšem správce systémů musí zajistit fungování databázového, vývojového a testovacího prostředí pro takovéto fungování aplikací, což je zbytečně nákladné a složité.

Integrační platforma proto umožňuje vytvoření vnořených kompozitních aplikací. Na základě propojení již existujících aplikací, softwarových služeb, workflow a zakomponování integrační logiky tak vznikne zcela nová funkcionalita, která však nemá charakter samostatné aplikace. Praktickým příkladem může být funkcionalita pro řízení interakcí se zákazníky (viz předchozí příklad), nebo synchronizace obchodní a servisní činnosti v rámci jednotného CRM procesu.

Příklad synchronizace obchodní a servisní činnosti v rámci CRM procesu
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Posledním klíčovým tématem je tzv. okamžitá Business Intelligence. Na rozdíl od klasického nasazení datových skladů a analýz nad nimi umožňuje integrační platforma tzv. Business Activity Monitoring a tedy možnost okamžité reakce systému na změny stávajících stavů.

Jednotlivé kapitoly

1. Představení integrační platformy Ensemble ... (03.06.2008)   2. Hlavní východiska integrace ... (03.06.2008)   3. Hlavní témata integrace ... (03.06.2008)   4. Jak uskutečnit integrační projekt ... (03.06.2008)   5. Vlastnosti a přínosy univerzální integrační platformy ... (03.06.2008)

03.06.2008 - Petr Sodomka - četlo 79872 čtenářů.

Tento článek ješte není ohodnocen.

Hodnocení článku: nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší

Diskusní fórum ke článku
Jméno
E-mail
Opište kód :
Text *)