Celá kniha je rozdělena na devět kapitol, tzv. základních podnikatelských bodů. První dva body převádějí klasické poučky o zákaznících do podoby konkrétních kroků a vytyčují dvě specifické strategie označené zkratkami PSNSDS (podniky, s nimiž se dobře spolupracuje) a VPH (vyšší přidaná hodnota pro zákazníky). Tyto strategie odlišují podniky od podobně zaměřených konkurentů a přinášejí stálé zákazníky.

Podle mého názoru je čtenářsky nejzajímavější 3. a 4. bod, který se zabývá pochopením jednotlivých podnikových procesů jako opor reengineeringu. Autor přitom zdůrazňuje, že k dosažení úrovně výkonnosti požadované zákazníky, musejí být podniky organizovány a řízeny právě na bázi procesů. Procesní disciplínu navíc musejí aplikovat i na ty nejkreativnější a tím i nejchaotičtější prvky své činnosti.

Pátá zásada požaduje nový přístup k měření a hodnocení efektivnosti, soustředěný nikoliv na účetní výkazy, ale na systematické zlepšování výkonnosti. Šestý bod charakterizuje nové pojetí role manažerů - přerod z nezávislých šéfů úzce vymezených oblastí na týmové hráče zaměřené na podnik jako celek. Poslední tři body nabádají k maximálnímu využití internetu s cílem vzájemně propojovat jednotlivé podniky. Za nejkontroverznější názor autora lze přitom považovat tezi, v níž říká, že podniky musejí přestat chápat samy sebe jako samostatné celky a místo toho se stát prvky mnohem širších, virtuálně integrovaných organizací.

Každá kapitola je doplněna příklady z renomovaných firem (např. IBM, Motorola, Generals Mills, Duke Power), vlastními zkušenostmi autora a ukazuje, v čem spočívá základní rozdíl oproti manažerským praktikám používaným v 70. a 80. letech. Přehledný souhrn těch nejdůležitějších myšlenek naleznete vždy na konci každé kapitoly. Chybí snad jen jejich dokreslení v podobě reálných podnikových údajů.

Veškeré myšlenky a návody, jak vést podnik v době sílící nadvlády zákazníka a globální konkurence, pocházejí z přelomu nového tisíciletí, a jsou tudíž velmi aktuální. Vycházejí však výhradně z prostředí amerických firem. Autor presentuje případy a zkušenosti zejména nadnárodních gigantů procházejících rozsáhlými reorganizacemi. Několika příklady sice dokumentuje situaci z malých a středních podniků, nicméně žádný z nich nepochází z evropského kontinentu. Knize by také prospělo uvedení samostatných praktických případových studií.

I přes zmíněné nedostatky může být Hammerova Agenda 21 užitečným zdrojem informací také pro vedení českých firem. Zkušenosti z amerických podniků jsou sice přenositelné jen částečně, tento handicap však do jisté míry kompenzuje čtivý a vysvětlující styl, jímž dr. Hammer svou knihu napsal. Čtenáři se tak snadno dostanou k podstatě věci a vyberou si to, co pro svou praxi nezbytně potřebují. Pokud je tedy reengineering či řízení podniku vaší profesí nebo zájmem, stojí za to si Hammerovu knihu přečíst.

Michael Hammer: Agenda 21
Management Press 2002, První vydání
258 stran, 342 Kč na Vltava.cz
ISBN 80-7261-074-0

Recenze byla publikována v časopise EBIZ 3/2003.

21.07.2003 - Zuzana Holočiová