Diskuze

Modelování, simulace, optimalizace v informačním systému AROP

Druhý díl seriálu Informační systémy pro české podniky věnujeme představení speciálního informačního systému AROP, jehož doménou je dynamické plánování a řízení výroby. Zaměříme se především na popis unikátního řídícího konceptu Modelování, Simulace, Optimalizace, který je pro tento systém typický. Na několika příkladech si vysvětlíme hlavní principy plánování výroby včetně problematiky sledovatelnosti produktů, řízení jakosti a kooperací.
  Podkapitoly seriálu
 Jednotlivé kapitoly
  1. Představení produktu AROP ... (23.08.2007, aktualizováno - 31.08.2007)
  2. Koncept řízení výroby MSO ... (23.08.2007)
  3. Sledovatelnost a odvádění výroby ... (23.08.2007)
  4. Plánování výroby ... (23.08.2007)
  5. Zajištění nákupu pro výrobu a řízení zásob ... (23.08.2007)
  6. Ekonomické aspekty řízení zásob a výroby ... (23.08.2007)
  7. Řízení jakosti ... (23.08.2007)
  8. TPV, variantní kusovníky a kooperace ... (23.08.2007)
  9. Obchodní model a technologické aspekty řešení AROP ... (23.08.2007)

Napojení na ekonomický modul ERP systému

O každém pohybu, změně stavu skladových zásob nebo nedokončené výroby se automaticky účtuje (běžně na středisko a zakázku) do hlavní knihy hostitelského ERP systému. AROP tedy respektuje procesní systém řízení. Nejprve se materiál nachází na cestě, pak je přijat na dílnu, následně vznikne výrobek a ze zásob na dílně se automaticky „provádí spotřeby“. Hotový výrobek dále putuje na mezisklad nebo do expedice.

Kromě evidence toku celých hotových výrobků je možné běžně odvádět jednotlivé operace nebo i dílčí množství na dávce nebo operaci. Lze tedy vést evidenci jednotlivých mezioperačních součástí přesně tak, jak byly nahlášeny v průběhu výrobního procesu. Vše je pak uloženo v archivu, odkud je možno kdykoliv vyvolat strukturu kusovníku neboli strom výrobku v grafickém tvaru. Pro výrobek s daným výrobním číslem nebo číslem série je možné udělat kompletní rozpad, včetně každého polotovaru či materiálu. Díky ID instance je znám použitý materiál a jeho dodavatel, série, zakázka, pro kterou se vyráběl, postup, kterým se dělal a osoby, které odváděly práci. V případě, že zákazník reklamuje konkrétní série výrobků, je možno udělat zpětný rozklad (zpětná sledovatelnost) a analyzovat příčiny neshod.

Základní a plánová kalkulace

V systému AROP je procesní model nákladových funkcí rozvržen do čtyř úrovní kalkulací. Soustava kalkulací je přizpůsobená dynamickému systému plánování a řízení, vše v reálném čase. V systému se netvoří kalkulace jednice, která by se jednou za čas měnila a na základě toho by probíhalo přeceňování.

Základní kalkulace se sestavuje ještě než je započata výroba či navržený plán. Má za úkol spočítat náklady na nový výrobek v položkách kalkulačního vzorce definovaného uživatelem. Zde je možnost zadat dotaz na konkrétní dávku, pracovat s různými cenami materiálu a tvořit různé varianty.

Plánová kalkulace přichází na řadu po vzniku výrobního příkazu, který ještě nebyl předán k realizaci. Systém jej automaticky převezme a spočítá pro něj celý adresný rozpis v položkách kalkulačního vzorce. V případě jakékoliv změny se kalkulace automaticky přepočítá a vyhodnotí se odchylka ve srovnání s posledním stavem. Za výrobní příkaz jako celek jsou vyčísleny mzdové náklady, náklady na kooperace, materiál, výrobní režie, včetně datování změn, nárůstů a úbytků nákladů. Pracovník může u změn sledovat náklady na zakázku, vyhodnotit rentabilitu (míru zisku proti průměrné ceně) a vidět její vývoj. Samozřejmě to platí i pro jednotlivé sekundární potřeby.

Na výrobním příkazu je možno kalkulaci a její položky zobrazit. Pro kalkulační vzorec lze definovat až 25 položek. Pracuje se s metodou ABC (Activity Based Costing) nebo metodou jednicových sazeb, včetně různých možností, jak nadefinovat výrobní režie. Variabilní náklady jsou u materiálu dány kalkulační cenou. U mezd jsou definovány časy a normované tarify, u kooperací jsou předepsány ceny pro konkrétní dodavatele.

Operativní kalkulace

Operativní kalkulace počítá náklady na výrobní dávku, která byla předána k realizaci. Přechází se tedy do úrovně krátkodobého plánu, a např. den dopředu se na dávku vyhodnotí operativní kalkulace. Dávka dostane kalkulační záznam ve všech položkách kalkulačního vzorce o plánovaných nákladech. Poté, např. další den se může začít vyrábět. Operativní kalkulace je již velice blízká skutečnosti a je podkladem pro účtování o změnách stavu nedokončené výroby.

Pracuje se s tzv. normovou zakázkovou metodou, kde se dynamicky kalkulují jednotlivé výrobní dávky a tím se postupně oceňují obraty. Nesleduje se jenom náběh nákladů na zakázku, ale i přírůstky (vyrobené položky) a úbytky (spotřeba). Operativní kalkulace může být pro stejný výrobek v různých zakázkách a v čase pokaždé jiná. Není to kalkulace jednice, ale dávky, a je tedy pokaždé jiná podle toho, jak v reálném čase nabíhá výrobek v různých zakázkách do výroby.

Příklad: Někteří uživatelé si pletou účtování ve skutečných nákladech s náběhem nákladů na zakázku, což nedává možnost sledovat hodnotu nedokončené výroby v závislosti na jejím reálném stavu a v závislosti na neadresných výrobách z hlediska interních zakázek. Běžně se výroba nezhromadňuje, pouze se do zakázky A, která je vrcholová, použije díl ze zakázky B. Ten je kalkulovaný na zakázku B, ale spotřebován do zakázky A. Nejedná se o náběh do zakázky A. Pouze se musí zaznamenat, že vyrobený díl pro zakázku B byl spotřebován v zakázce A. Navíc je možné spotřebovat díl ze zakázky B (např. výroba dílů na sklad) dříve, než je hotová celá série a kdy ještě není známa výsledná kalkulace. Proto je použita normová metoda kalkulace nikoliv výsledná, a proto se přesně evidují přírůstky i úbytky. Zde se používají nejpřesnější údaje, kalkulace běží na pozadí systému a všechny pohyby se automaticky účtují.

Výsledná kalkulace

Výsledná kalkulace se počítá po vyrobení dávky a porovnávají se plánované náklady se skutečnými. Pokud uživatel chce, počítá se v případě použití jiného materiálu i rozdíl v nákladech a také se tyto rozdíly účtují. V okamžiku, kdy je dávka hotová, dostane uživatel záznam o výsledných nákladech a použitém materiálu. Navíc je možné aktivovat evidenci o skutečných mzdových nákladech. Buduje se tak kompletní archiv o tom, kdo a kolik odpracoval na konkrétním úkolů včetně nákladů. Automaticky se tak zaznamenávají skutečné náklady na výrobní dávku.

Z archivu je možno vyvolat historické údaje o dávce, jako jsou plánované a výsledné operativní náklady a jejich rozdíl. V reálném čase je možné pozorovat, kdy skutečné náklady nabíhají na úroveň výrobního příkazu, sledovat celkové plánované náklady, okamžité skutečné náklady a stav náběhu nákladů pro daný výrobní příkaz.


Podkapitoly seriálu
 Jednotlivé kapitoly
  1. Představení produktu AROP ... (23.08.2007, aktualizováno - 31.08.2007)
  2. Koncept řízení výroby MSO ... (23.08.2007)
  3. Sledovatelnost a odvádění výroby ... (23.08.2007)
  4. Plánování výroby ... (23.08.2007)
  5. Zajištění nákupu pro výrobu a řízení zásob ... (23.08.2007)
  6. Ekonomické aspekty řízení zásob a výroby ... (23.08.2007)
  7. Řízení jakosti ... (23.08.2007)
  8. TPV, variantní kusovníky a kooperace ... (23.08.2007)
  9. Obchodní model a technologické aspekty řešení AROP ... (23.08.2007)

23.08.2007 - Hana Klčová - četlo 142078 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: